170 let od narození Mikoláše Alše. Unikátní sgrafita v Plzni připomíná výstava - FOTKY

18.11.2022 17:45

V pátek 18. listopadu uplynulo přesně 170 let od narození jednoho z nejvýznamějších českých malířů Mikoláše Alše. Aleš zanechal výraznou stopu v Plzni v podobě unikátích sgrafit na plzeňských domech.

Výročí narození významného českého malíře Mikoláše Alše si Plzeň připomíná venkovní výstavou jeho sgrafitových a freskových výzdob fasád. Výstava s názvem Plzeňská galerie Alšových sgrafit je k vidění ve Smetanových sadech před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Výstava je k vidění do konce roku 2022.

Sgrafita Alše jsou v Plzni na celkem 19 domech. Hned několik domů najdete v Nerudově ulici, Alšova sgrafita zdobí i městský dům v Kollárově ulici. Dále dům na náměstí Republiky, kde je lékárna či domy v Solní ulici.

„Alšovo plzeňské působení je neodmyslitelně spjato s osobností architekta a majitele stavební kanceláře Rudolfa Štecha, který ho roku 1892 oslovil s první nabídkou spolupráce,“ uvedla v průvodním slově k expozici Ivana Skálová, kurátorka výstavy Mikoláš Aleš v Plzni z roku 2013, jež byla k vidění v Masných krámech.

Všechny Alšovy návrhy byly určeny pro stavby prováděné Štechovou firmou s výjimkou domu v Dominikánské 12, který realizovala firma Müller & Kapsa. Volbu námětu sgrafitové výzdoby přenechával architekt Štech Mikoláši Alšovi, který nejraději čerpal z historie či selského života.

„Mikoláš Aleš sám nikdy nepracoval přímo na fasádě, k tomu byl vždy přizván někdo z okruhu jeho osvědčených spolupracovníků, o němž se vědělo, že dodrží charakteristické rysy mistrovy pružné kresby. Jeho úloha spočívala v přípravě kartonu, z nějž se pak kresba přenášela na omítku. V Plzni Alšova sgrafita a fresky na fasádách prováděli architekt Josef Farkač a malíři Jindřich Duchoslav Krajíček a Josef Bosáček,“ upozornila Ivana Skálová.

Plzeňské obrazy poměrně brzy začaly vyžadovat opravy. Dnes jsou všechny již poněkolikáté, s větší či menší věrností, restaurovány a žádné již přesně neodpovídá původnímu provedení. Díky často závažnému poničení, kdy odpadaly celé kusy omítky, nezvěstným kartonům a pouze černobílým fotografiím zachycujícím původní stav, jsou dnešní sgrafita pozměněná v kresbě i v barvách. Tři z nich už dnes neexistují – na domech v Rooseveltově 4 a Dominikánské 12, vila Františka Rehwalda v Lobzích byla zbořena v 60. letech 20. století.

Výjevy inspirované místními dějinami a běžným životem v Plzni a na Plzeňsku pokrývají fasády trojice jednotně řešených domů na rohu ulic Kollárovy a Tovární i dům U Červeného srdce na náměstí Republiky. Někdy dal podnět k výzdobě samotný název ulice, ve které se dům nacházel, jako v případě tzv. Nerudova domu v ulici Nerudově nebo domu na nároží Petákovy a Jagellonské ulice s motivy bitvy u Moháče. Určující mohlo být i povolání majitele. Na fasádě domu na nároží ulic Sedláčkovy a Solní má výrazné místo řezník s atributy řeznického cechu, bylo to zaměstnání zesnulého manžela majitelky, stejně tak na lékárně U Jednorožce na náměstí Republiky najdou zájemci dívku sbírající do košíčku bylinky a chlapce s hadem, symbolem lékařství, a mezi dekorativními rozvilinami stylizované rostliny s léčivými účinky.