Chodsko - svérázný kraj plný tradic

Muzeum krojů v chodské vesničce

Svůj podíl na zachování tradic mají také paní Marie Langová a Anna Burešová, které otevřely v Postřekově Muzeum krojů a k tomu provozují půjčovnu. Muzeum krojů sídlí v budově staré školy v Postřekově. Prohlédnout si zde můžete všechny typy krojů Horního Chodska s výkladem (všední, pracovní, sváteční, dětské, smuteční, svatební kroje). Jsou tu i ukázky předmětů denní potřeby našich předků, typických řemesel a v neposlední řadě i různé zajímavosti a kuriozity z historie Postřekova.

Provozovatelky rozšiřují neustále i sbírku pohlednic a dobových fotografií a objednat si je můžete i na prezentování chodských tradic a krojů na trzích, jarmarcích, poutích nebo prostě při různých komerčních příležitostech. Muzeum je otevřeno zatím pouze po předchozí telefonické domluvě na telefonních číslech 602 304 289 (Burešová Anna) nebo 728 708 759 (Langová Marie).

Tradiční chodské nářečí

Pokud byste někoho slyšeli mluvit pravým chodským nářečím tzv. bulačinou, věřte, že chvílemi se budete ztrácet a nebudete ani rozumět. Sama si pamatuji na zkušenosti z dětsví, když na mě spustila moje babička po ´Chodsku´. Nářečí je tak specifické, protože si Chodové některá slova prostě vymýšleli, jiná zase převzali od Němců a v neposlední řadě při této mluvě používají i slova z doby minulé. A zvláštností na této řeči je ještě daleko více. Před samohláskami "U" a "A" se přidává H, písmeno D zní často jako R, slabiku Ej mění na Yj, místo byl se říká bul atd. K tomu nepřeslechnutelný přízvuk a slyšíte mluvu jak z jiného světa.

Vyhlášené koláče

Existuje asi jen málo lidí, kteří by neslyšeli o tradičních chodských koláčích. Ty se tu pečou také při různých příležitostech, hlavně poutích. Neexistuje ale jen jeden druh chodského koláče. Je tu mnoho místních odlišností a základní dva druhy koláčů vycházející z míst, kde byly vyrobeny. Jsou to koláče z tzv. Horských vesnic a koláče z dolního Chodska.
Například na Mrákovsku, v Draženově, Pocinovicích, Újezdě se pečou tzv. dolské koláče tedy z dolního Chodska, které bývalo bohatší, což se projevilo i na výzdobě koláčů. Na nich se roztírá tvaroh po celé ploše a teprve na tuto plochu se pomocí zdobících pytlíků dělají ornamenty z máku a povidel. Merhují se květinové motivy a různé ornamenty. Koláče se sypou mandlemi a rozinkami.

To koláče pečené na Horním Chodsku například v Klenčí, Chodově nebo Postřekově, které bývalo daleko chudší, jsou jednodušeji zdobené. Zdobení jsou vlastně pruhy máku, tvarohu a povidel, které vytvářejí jednoduché geometrické tvary.

Při Chodských slavnostech koupíte chodské koláče od různých výrobců - například Bořické, Krchlebské apod.

Výjimečné jsou i chodské koláče, které se pečou na svatbu. Takový koláč se jmenuje vandrovník, zdobí se navíc různými sladkostmi, zlatými penízky a podle tradice ho nesmí péct sama nevěsta.

K Chodsku patří dudáci

Kdo by neznal prastarý lidový nástroj dudy. Právě dudáci z Chodska a Strakonic tento nástroj proslavili. Na Chodsku je celá řada dudáckých souborů. Přehlídka dudácké muziky je každoročně hlavním programem Chodských slavností.
Folklór a dudácká muzika se ale dá pojmout i moderně. Důkazem je kapela Chodská vlna z Domažlic, která jak sama říká hraje "dudáckej bigbít". A důležité je, že se líbí i mladým a i těm, kteří by normálně dudáckou muziku neposlouchali.