Co nám na sebe prozradil Tomáš Froyda, ředitel Divadla Alfa?

Divadlo Alfa je známé samo o sobě. Znáte ale jeho ředitele Tomáše Froydu? QAP se za ním vydal a zjistil, že i ředitel divadla se může potápět a také umět uvařit doboru večeři nebo chodit pěšky do práce.

Jaký je váš vztah k rodnému městu?
Já jsem takzvaně Plzeňák, jako poleno. Narodil jsem se tu, vyrůstal jsem tu i vystudoval a pracuju tady. Takže Plzeň je prostě moje město.

Měnil byste Plzeň za jiné místo, kdyby přišla zajímavá nabídka k práci?
To se tak nedá stoprocentně říci. Záleželo by určitě na nabídce. Ale na druhou stranu mám pocit, že v Plzni se teď děje tolik zajímavého nejen v souvislosti s kandidaturou, že si říkám, že je velká možnost se tady uplatnit a pro Plzeň něco udělat.
Měl jste vždycky vztah k divadlu a kultuře?
Ano, to jsem měl. Asi mi to dalo už zázemí rodiny, chodili jsme po památkách, na koncerty, na výstavy. Byla to taková přirozená součást mého života odjakživa. V oboru jsem sice nevystudoval, ale už v době studií jsem se stal členem souboru Divadla Alfa.
Jak jste se pak rozhodl pro práci ve vedení divadla nebo festivalu, kde jste dlouhá léta také pracoval?
Tady v divadle jsem přišel na to, že mám tendence montovat se vedení divadla do jeho chodu. Proto jsem se pak přihlásil v roce 1999 na pozici managera festivalu Divadlo, kde jsem zůstal 10 let a mnohému se naučil. Před 4 lety jsem se ucházel ve výběrovém řízení o post ředitele tady v Alfě, a vyšlo to.
Jaké představení Vás nejvíc láká na festivalu Divadlo?
Všechna představení budou jistě velmi zajímavá. Hodně jsem zvědavý na představení Lotyšského divadla. Jsou tu potřetí a vždycky přinesou něco nového. Je to zcela jiný typ divadla než to, na které jsme zvyklí. Ono vůbec to zahraniční divadlo je jiné.
Teď, když jste ředitelem divadla, hrajete někdy?
Občas se stane, že před premiérou někdo onemocní a musím zaskočit. Jinak se už do hraní moc nehrnu. Časové vytížení a časté cesty ani větší herecké uplatnění neumožňují.
Jaké jsou Vaše koníčky?
Rád jezdím na kole, zahraji si volejbal, miluji turistiku. Každý den chodím třeba pěšky do práce. Tedy pokud zrovna neprší (smích). Hrozně mi to prospívá a mám při tom čas přemýšlet. To v autě nejde. Chodíme se ženou na celodenní výlety hlavně o víkendu. Pak se ještě rádi s manželkou potápíme. Potápěl jsem se v Chorvatsku, Itálii nebo i v Thajsku, kde je podmořská příroda opravdu nádherná. Mým dalším koníčkem je víno. Rád ochutnávám a poznávám z té nepřeberné nabídky, baví mě hledat a vybírat k jídlům to správné víno. Taky rád čtu, ale to je asi normální, ne?
Takže pivo nepijete?
Pivo piju, ale spíš méně. Tak jedno dvě pivka, třeba po sportu nebo pěším výletu. Pak už mi to ani nechutná. Je to ostuda, když jsem Plzeňák, co?
Máte v Plzni nějaké oblíbené místo?
Miluju španělskou kuchyni takže chodíme často do restaurace El Cid. Pokud na pivko a posedět tak třeba na Parkán nebo U Mansfelda. Ale chybí mi tady v Plzni pořádná italská restaurace.
Fandíte fotbalu?
Musím se přiznat, že mám raději hokej. Fotbal sleduju spíš zřídka, například až když hraje reprezentace na nějakém významném turnaji. No a to už nějakou dobu nehrála a v dohledné době asi ani nebude (smích).
Pomáháte doma s nějakými domácími pracemi?
Rád vařím. Třeba španělskou paellu, italské rizoto, těstoviny. Jídel zvládnu docela dost. S manželkou se ve vaření střídáme.
Máte tady v kanceláři kamaráda, zjevně máte rád psy?
Je to Anglický setr, a je to náš člen rodiny, který s námi někdy i spí v posteli (smích). Ale jinak s námi chodí na túry, potřebuje strašně moc pohybu a je velmi společenský. Mám rád větší psy, ne takové ty pudlíky v oblečcích.