Je tady Bílá sobota! Končí postní doba, je čas upéct beránky a nabarvit vajíčka

Za sebou už máme Škaredou středu, Zelený čtvrtek, Velký pátek a nyní nastává Bílá sobota. Znamená to, že končí postní doba. O názvu se vedou spekulace. Mělo se jednat o odvozeninu od bílého roucha takzvaných neofytů. Název se ale může vázat k lidovým zvykům velkého úklidu. Ještě před východem slunce se totiž vždy muselo uklidit a vymetalo se zásadně novým koštětem. Mnohdy se i bílila stavení.

Bílá sobota je také zároveň dnem, kdy se pekly mazance, beránci a také chléb, aby bylo vše nachystáno na Boží hod velikonoční. Je také čas nabarvit vajíčka a udělat pomlázky.

Před námi je vyvrcholení velikonočních svátků. Co to vlastně znamená?

Velikonoční neděle (zmrtvýchvstání, "Hod Boží velikonoční“)

Podle Bible v tento den vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Pro křesťany jde o nejvýznamnější svátek roku. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule. Na Chodsku mělo jíst posvěcené jídlo v kostele ve stoje.

Velikonoční pondělí (červené)

Velikonoční pondělí je z náboženského pohledu oslavou Kristova vítězství nad smrtí, oslavou vzkříšení.

Od pradávna je pondělí spojené především s koledováním, které má v různých národních variantách jiné podoby. U nás jde v zásadě o šlehání děvčat a žen pomlázkami, za což si koledníci odnáší barvená vajíčka nebo jiné koledy. Nejspíš nejcennější vajíčkem bylo vždy červené, bylo symbolem Kristovy krve, v lidových tradicích byla červené barva spojená hlavně s ženskou plodností. Vejce obecně je o Velikonocích symbolem nového života.

Z tradice mělo šlehání nebo jinak šupání význam hlavně pro svěžest a krásu žen. Naopak pokud někdy chlapci na dívku zapomněli, bralo se to spíš jako smutná záležitost. Z tradice se koledování muselo odehrát od svítání do pravého poledne. Nicméně i dívčí polévání chlapců vodou má svoji tradici, mělo by také přinést svěžest. Od pohanských dob se koledování spojovalo také s námluvami.

ilustrační foto