"Jsem velká pivařka," prozradila na sebe ředitelka FN Plzeň Jaroslava Kunová

11.03.2011 10:00

Jako správná Plzeňanka má ředitelka FN Plzeň Ing. Jaroslava Kunová ráda pivo. "Jeden z našich urologů říkal, že z pivovaru jsme v nemocnici nikdy nikoho neměli," smála se při rozhovoru, který poskytla QAPu.cz. Chcete o ženě, která vede největší nemocnici v kraji vědět víc? Čtěte dál!

Jako správná Plzeňanka má ředitelka FN Plzeň Ing. Jaroslava Kunová ráda plzeňské pivo. "Jeden z našich urologů říkal, že z pivovaru jsme v nemocnici nikdy nikoho neměli," smála se při rozhovoru, který poskytla QAPu.cz. Chcete o ženě, která vede největší nemocnici v kraji vědět víc? Čtěte dál!

Jaká byla Vaše cesta do čela největší nemocnice v Plzeňském kraji?

Ve Fakultní nemocnici v Plzni jsem od roku 1996, od března. Do zdravotnictví jsem se dostala, když se po revoluci zlikvidovala společnost, ve které jsem pracovala. Jsem původní profesí informatik a pracovala jsem v organizaci, kde jsme zabezpečovali výstavbu bytů, technické vybavení a podobně. Stala jsem se pak vedoucí ekonomického střediska. Celkem jsem tam pracovala třináct let. To když skončilo, tak zapůsobila náhoda. Můj muž potkal známého a ten mu řekl, heleď hledají ředitele nemocnice ve Stodě. Zvažovala jsem to, pak se přihlásila a výběrové řízení vyhrála. Tam jsem pak byla pět let, od roku 1991. Byla to vlastně taková průprava, to bylo zařízení jen o dvě stě lůžkách, takže byl o všem přehled. Pak to byla opět náhoda. Moje dcera dělala medicínu a já chtěla, aby byla zaměstnaná tady, ve fakultní nemocnici. No a pan ředitel řekl, že mi dceru zaměstná pouze pokud mu sem půjdu dělat statutárního zástupce. Tak jsem se dostala sem do nemocnice a téměř dva roky jsem dělal ekonomického náměstka a statutárního zástupce ředitele. Když pan ředitel odstoupil, vyhlásili konkurz a já se přihlásila. Byl tedy velice těžký a já v něm byla jediná žena, ale podařilo se mi jej vyhrát. 1. ledna 1998 jsem nastupovala do funkce a pamatuji si, že jsem měla strašnou chřipku.

A jak ředitelka plzeňské fakultní nemocnice léčí neduhy, které přepadají téměř poloviny populace? Chodíte k lékařům nebo se ´kurýrujete´sama?

K lékařům chodím spíš se svými chronickými problémy, ale že bych byla jinak nemocná, to nebývám. To to spíš přecházím. Ani léky si neberu. Oblíbila jsem si rozpustný Coldrex. Dřív, když jsem byla mladší, tak jsem to taky řešila pohybem. Protože jsem nemívala teploty, tak jsem začala mít okna a z choroby jsem se dostala. Teď už je člověk starší, tak to nejde, ale je pravda, že když se hýbám, je mi lépe.

Zmínila jste dceru, máte ještě další děti?

Ne, jen dceru, a dva vnuky. Dcera je teď na mateřské.

Dělá Vám radost, že jste vlastně obě tak nějak v ´oboru´?

Dcera je očařka, o práci se bavíme, ale spíš od mne tak nějak vyzvídá ekonomické věci. Po stránce medicínské jí já těžko můžu něco říci.

Odkud pocházíte?

Původně z Domažlicka, na základní školu už jsem chodila do Plzně. Moje maminka pochází z Nových Dvorů, to je u Kolovče a otec z Hlohové. Tatínek ještě studoval, když přišla maminka do jiného stavu, to máme stejné, já jsem také měla dceru ještě na škole (smích), pak šel na vojnu a my bydleli u jejích rodičů. Otec pak začal pracovat ve ´škodovce´ a dostali jsme v Plzni byt.

Jaké máte koníčky? Při čem relaxujete?

Dřív jsem hodně sportovala, hrála jsem tenis, volejbal, jezdila jsem na kole, na běžkách, hodně jsme pěstovali pěší turistiku. V roce 1995 jsme ale dokončili stavbu domu, takže začala práce na zahradě, starání se o psa. Můj muž ale po odchodu do důchodu začal hrát golf. Nevím, jestli znáte pojem ´golfové vdovy´, ale je to výstižné. Abych nebyla ´golfová vdova´, tak jsem si řekla, že musím začít taky. A zjistila jsem, že golf je skutečně dobrý a snad jediný ze sportů, kromě adrenalinových, kdy se opravdu odreagujete. Ale je to časově náročné, tak v sobotu, v neděli.

Jsme v Plzni, máte ráda plzeňské pivo?

Já jsem tedy hrozný pivař! Dokonce bych řekla, že už moc! Když jsem doma, tak piju hlavně pivo, v práci samozřejmě ne, ale pak si to vždycky vyčítám a počítám, kolik kalorií to za sobotu a za neděli je. Piju dvanáctku. Měla jsem dřív potíže s ledvinovými kameny a vždycky mi říkal jeden z našich urologů v nemocnici: "Z pivovaru jsme tady ještě nikdy nikoho neměli!" Jestli je to pravda, nebo ne, nevím, ale snažila jsem se to dodržovat. No, když přijdu domů, tak první, co udělám, jdu pro pivo do ledničky, nebo už mi muž nalejvá. A sednout si na pivo? V zimě nerada, nemám ráda zakouřené restaurace, spíš v létě někam, kde je zahrádka.

A jaké místa v Plzni nebo v okolí máte ráda?

Co jsme začali hrát golf, tak už moc není čas. I houby jsem vloni sbírala kolem golfové hřiště. Dříve jsme měli oblíbenou trasu, že jsme jeli do Bukovce a odtud pěšky do Zábělí, přes Dolanský most a zpátky. Ze Štěnovic, kde bydlíme, jsme chodili směrem na Přeštice. Tady kolem Plzně jsou krásná místa.

SDÍLEJTE ČLÁNEK