12.12.2024 12:11
12.12.2024 11:12
Čtrnáctiletí chlapci utekli při vycházce. Pátrá po nich policie
12.12.2024 10:39
Ve Starém Plzenci byl otevřen nový úsek cyklostezky
Na Šumavě a v Bavorském lese se utvořily čtyři vlčí smečky
Z vypozorovaných dat, pozorování snímků fotopastí a také z událostí posledních týdnů a měsíců je jasné, že se na Šumavě a v Bavorském lese za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky.
Od roku 2020 sledují na Šumavě a v Bavorském lese odborníci pomocí telemetrických obojků již tři samice vlka. Každý odchycený jedinec se přitom pohybuje v jiném teritoriu. Odborníkům z České zemědělské univerzity v Praze a zoologům národních parků Šumava a Bavorský les to umožňuje sledovat formování a vymezování sousedících tří teritorií vlků
„První vlčici se nám podařilo odchytit na podzim roku 2020. Jednalo se o mladé zvíře, které se narodilo v první vzniklé smečce. Její telemetrický obojek nám v pravidelných intervalech posílal aktuální pozici až do července loňského roku. Díky tomu máme dobrou představu o velikosti území v centrální části Národního parku Šumava, které je v současnosti obýváno touto smečkou,“ zmiňuje vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel, z Fakulty životního prostředí ČZU.
Nyní tak mají odborníci lepší povědomí o tom, kde mají tito vlci centrum teritoria, kolik času ze dne v tomto centru tráví a také ve kterou denní či noční dobu tato odpočinková místa vlk opouští. Díky trasování lokací v terénu se rovněž daří odhalit velké množství ulovené kořisti, což jsou cenné údaje z pohledu potravní ekologie vlků obecně.
„V říjnu a v listopadu 2021 se nám podařilo odchytit další dvě samice. Jedna z nich patřila do jednoho z teritorií, které vzniklo na přelomu let 2019 a 2020 na území národních parků Šumava a Bavorský les. Podle aktuálních informací z obojku se tato mladá vlčice ze svého původního rodného teritoria začala přesouvat hlouběji do Německa, do oblasti Frauenau. Od prosince se podle GPS dat pohybuje výhradně v Národním parku Bavorský les, který skoro celý prošla a kde pravděpodobně hledá samce pro založení své vlastní smečky,“ upřesňuje Aleš Vorel.
Data získaná z telemetrického výzkumu jsou velmi cenná. „Pomáhají nám lépe porozumět chování a pohybu vlků v naší kulturní a fragmentované krajině. Můžeme díky nim například zjistit, nakolik se vlci přibližují k lidským obydlím a stádům hospodářských zvířat, zda překonávají jejich zabezpečení - to jsou pro nás i chovatele klíčové informace. Vycházíme z nich také při přípravě Programu péče o vlka. Tento dokument popisuje, jak omezit konflikty, které návrat této šelmy do naší krajiny přináší," komentuje přínos telemetrie Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
foto: NP Bavorský les, A. Vorel