20.03.2026 18:27 22.03.2026 9:45
20.03.2026 14:33
Víme, co drží indiány v tempu proti Spartě. Pavel Trampota z PT Servis poodhalil speciální „play-off režim“
20.03.2026 13:21
Oprava průtahu ve Stodu začíná. Počítejte s omezením
Plzeňské dotyky známých osobností: Po stopách Boženy Kamenické
Plzeň je městem silných příběhů a výjimečných lidí. V nové knize nakladatelství Starý most se vydáváme po stopách osobností, které zde zanechaly nesmazatelnou stopu. V sérii článků vás, čtenáře QAPu, provázíme místy, kde se psaly lidské osudy – v domech, ulicích i zákoutích, kolem nichž dnes možná jen spěšně procházíte.
Kniha s názvem Plzeňské dotyky známých osobností připomíná, že historii města netvoří jen budovy a data, ale především lidé. Do dějin Plzně se zapsala řada výrazných jmen – někteří ovlivnili klíčové události, jiní podobu města či jeho kulturní atmosféru. Někdo Plzní prošel jen na krátký čas, jiný zde prožil celý život.
Publikace přitom není encyklopedií slavných Plzeňanů. Místo suchého výčtu faktů nabízí hledání konkrétních míst spojených s jejich životními příběhy. Jako první jsme se podívali na významného českého spisovatele německé národnosti Karla Klostermanna. V dnešním článku se zaměříme na významnou léčitelku Boženu Kamenickou.
Božena Kamenická (1898–1996)
Narodila se 7. srpna 1898 v rodině sklářského skladníka Michala Krutiše v Jenštejně na Jihlavsku. Dětství asi neměla úplně lehké, neboť otec utrpěl v práci úraz, po kterém začal pít, byl vzteklý, podrážděný. Musel se starat o početnou rodinu, protože manželé Krutišovi vychovávali celkem deset dětí.
Božena Kamenická později vyprávěla přátelům, že se odmalička cítila trochu jiná, odlišná od ostatních. Měla zvláštní sny, barevné obrazy a hlouběji vnímala vše okolo sebe. Jednou prý mamince řekla, že viděla plakat celý svět, a za pár dní vypukla první světová válka. Na jejím konci zemřel otec a rodině nastalo putování po Čechách. Jednou ze štací byl i Kamenec nedaleko Radnic.
V srpnu 1929 si Božena vzala za manžela Karla Kamenického a odešla s ním do České Lípy, kde její manžel, který byl o dva roky mladší, pracoval jako dozorce u krajského soudu.
V České Lípě absolvovala Božena Kamenická kurs přírodního léčení a byla členkou tamního Zdravovědného spolku, který se mimo jiné zabýval dechovým cvičením. Od roku 1926 začala poskytovat zdravotní rady svým prvním pacientům. V České Lípě se také začala seznamovat se základy bylinkářství.
Ještě před svatbou s Karlem měla Božena smutné vidění. Zdálo se jí, že se jim narodí syn, ale dlouho tady s nimi na světě nebude. Bohužel, předtucha se naplnila. Synek se manželům Kamenickým narodil 6. února 1930 v domě č. 168 v Radnicích. A 15. září 1935 došlo k velké tragédii. Na okresní silnici mezi Radnicemi a Němčovicemi nezvládl bratr Boženy Kamenické Otakar řízení automobilu a vyjel ze silnice. Nehodu malý Jaroušek nepřežil.
Na nějakou dobu přestala Božena Kamenická s léčením, ale později se k němu vrátila. Po zabrání Sudet se manželé Kameničtí přestěhovali do západních Čech natrvalo. Žili v Radnicích, kde bydlela část rodiny. Karel Kamenický dostal práci jako dozorce vězňů na Borech.
V těžkých válečných letech našla v Radnicích zázemí, ve kterém se mohla starat o ty, co ji vyhledali s prosbou o pomoc. Některý ze sousedů ji nakonec udal, že má doma malé zásoby potravin, poslouchá zahraniční rozhlas a má některé „zakázané“ knihy. Božena Kamenická byla zatčena a údajně byla odvezena do pražské Pečkárny k výslechu. Měla tam být zavřená několik týdnů a Němci jejímu manželovi oznámili, že v Praze zemřela.
Nakonec ji propustili a Božena nastoupila na hlavním nádraží do vlaku a přijela domů. Byla v takovém stavu, že si rodina myslela, že nedožije rána. Nakonec strávila několik týdnů u známých v Plasích, kde se dala dohromady. Vrátila se do Radnic k rodině a také ke své léčitelské praxi. Její věhlas stále stoupal a vyhledávali ji lidé z celé republiky.
Pověst o jejích schopnostech byla rozšířena v širokém okolí, před jejími dveřmi stály dlouhé fronty pacientů, přijížděli za ní i zahraniční klienti. Po druhé světové válce prý k jejím pacientům patřili nemocní ze Slovenska, západní Evropy (především z Německa, Anglie), ale i z Austrálie, Ameriky či Kanady. Údajně léčila i mnohé celebrity, např. Gustáva Husáka, Ludvíka Svobodu, Václava Havla, Josefa Kemra, Vladimíra Menšíka, Karla Gotta či Jiřího Bartošku.

Recept psaný Boženou Kamenickou na přípravu nervového čaje
V roce 1950 se Božena Kamenická přestěhovala do Tymákova, kde si koupila velkou vilu se zahradou. A tak se ze známé „báby radnické“ stala „bába tymákovská“. V roce 1965 vilu prodala národnímu výboru v Tymákově s podmínkou, že bude sloužit jako dětská školka. Tu pomohla vybavit, zakoupila i skluzavku na zahradu. Je zajímavé, že školka Boženka ve vile funguje dodnes.
Z Tymákova se Božena Kamenická vrátila do Radnic do domu čp. 130 za kostelem. V červenci 1976 se ale přestěhovala do Plzně, aby byla blízko svým „třem adoptovaným klukům“. Obývala dvoupokojový byt v Guldenerově ulici č. 26. I tady ji stále vyhledávali nemocní s prosbou o pomoc. Božena Kamenická ale věděla, kde jsou její hranice. Pokud si byla jistá, že již nemůže pomoci, posílala nemocné k lékařům či do nemocnice.
V lednu 1994 zemřel synovec Jaroslav a paní Kamenická poté začala rychle chřadnout. Poslední léto, které ještě strávila na tomto světě, prožila v Karlových Varech. Odtud už byla převezena do nemocnice U Mulačů. Ještě na nemocničním pokoji prý určila diagnózu ženě, která tam ležela s ní. Zemřela 5. září 1996.
Mimořádná žena je pochována v rodinné hrobce v Radnicích. Na domě čp. 130 v Radnicích je umístěna její pamětní deska, byla jmenována čestnou občankou Radnic. V místním muzeu jí byla věnována miniexpozice.

Pamětní deska v Radnicích
Odhalte další osobnosti
Zajímavosti v článku jsou z obsahu knihy Plzeňské dotyky známých osobností, která mapuje osudy výrazných postav spjatých s Plzní a místa, kde zanechaly svou stopu. Knihu, ve které naleznete mnoho dalších příběhů, můžete zakoupit na e-shopu www.starymost.cz. Publikace je ideálním průvodcem pro všechny, kteří se zajímají o historii Plzně, její významné osobnosti a chtějí poznat západočeskou metropoli z nové perspektivy.
Foto a dokumenty z knihy Plzeňské dotyky známých osobností (současné fotografie Marie Šlehoferová, historické snímky a dokumenty – Západočeské muzeum v Plzni, Archiv města Plzně)




