06.05.2026 13:50
„Díky, Ameriko!“ Plzeň se poklonila osvoboditelům, veteráni sklidili bouřlivé ovace vestoje - FOTKY
QAP byl u toho! Přinášíme fotky a reportáž!
06.05.2026 13:50
QAP byl u toho! Přinášíme fotky a reportáž!
05.05.2026 13:04
05.05.2026 11:13
Přinášíme informace!
Středa 6. května patří v Plzni tradičně vyvrcholení Slavností svobody. Hlavní pietní akt u památníku „Díky, Ameriko!“ letos doprovázela mimořádně dojemná atmosféra. Na čestné tribuně totiž zasedli dva přímí účastníci bojů z roku 1945 – stoletý Joseph Thurmond a o rok starší Gideon Kantor. Přítomní Plzeňané je během dopoledne několikrát odměnily bouřlivým potleskem. QAP byl u toho! Přinášíme fotky a reportáž!
Pietní akt u dvou žulových pylonů je každoročně symbolem hlubokého spojenectví mezi Plzní a jejími osvoboditeli. Letos byla atmosféra o to vzácnější, že na čestné tribuně zasedli dva přímí účastníci bojů z roku 1945 – Gideon Cantor a Joseph Thurmond. Plzeňané je několikrát během pietního aktu ocenili neutuchajícím potleskem.
Program byl zahájen kladením věnců. Za zvuku chorálů a vojenských poct se u pylonů poklonilo hned několik delegací. Nechyběli zástupci vedení města, kraje, státu ani velvyslanci spojeneckých zemí. Poté následovaly slavnostní projevy.
Jako první se slova ujal primátor města Plzně Roman Zarzycký. Ve svém projevu zdůraznil, že památník „Díky, Ameriko!“ je místem, které se stalo symbolem svobody, odvahy a vděčnosti.
„Dovolte mi, abych vyjádřil hluboké poděkování těm, kteří tehdy přinesli našemu městu svobodu. Děkujeme armádě Spojených států amerických i belgickým vojákům, kteří se rovněž podíleli na bojích v západních Čechách a na osvobození našeho regionu,“ uvedl primátor. Nezapomněl však ani na hrdinství samotných Čechů. „Zároveň dnes vzpomínáme i na naše vlastní občany. Na ty, kteří v těžkých časech okupace neztratili odvahu, pomáhali, vzdorovali a často riskovali své vlastní životy. Jejich statečnost byla tichá, ale o to významnější. Bez jejich odhodlání by svoboda nebyla tak pevná jako dnes,“ dodal Zarzycký.

Mezi hosty nechyběli místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Skopeček nebo místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna. Ten ve svém projevu oslovil přímo přítomné veterány a jejich rodiny. „Vaše odvaha zůstane navždy v paměti našeho národa. Skláním se před vámi i před odkazem těch, kteří už tu s námi nejsou,“ uvedl ministr obrany. Zdůraznil také, že svoboda není samozřejmostí, ale závazkem, který musíme chránit s respektem k historii a odpovědností k budoucnosti. „Děkuji osvoboditelům za jejich oběti a hrdinství. Přeji Plzni i celému kraji další rozkvět, bezpečnost a stabilitu. A zde přítomným válečným veteránům přeji především pevné zdraví a potěšení z blízkosti jejich nejbližších,“ dodal Zůna.
Slova vděčnosti přidal i hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan. „Jako každý rok se setkáváme právě tady u památníku Díky, Ameriko! a připomínáme si okamžiky, které navždy změnily naše životy. Dnes je to především výraz vděčnosti, úcty a respektu k těm, kteří riskovali vlastní životy za svobodu druhých. Važme si toho a nezapomínejme na to,“ uvedl hejtman s tím, že na nás všech nyní leží odpovědnost tyto hodnoty chránit i dnes.

Velmi osobní moment pak do pietního aktu vnesl senátor Lumír Aschenbrenner. Ten se s přítomnými podělil o vzpomínku na svého otce, který jako třináctiletý chlapec zažil osvobození. Senátor ve svém projevu zároveň upozornil na to, že svět dnes není tak bezpečným místem. „Ti vojáci tehdy neosvobozovali naše město proto, abychom jim stavěli pomníky, ale proto, že se rozhodli bojovat se zlem. Se zlem je nutno bojovat denně,“ dodal Aschenbrenner.
Velvyslanec USA Nicholas Merrick ocenil, jakým způsobem si Plzeň události roku 1945 každoročně připomíná. „Je mi ctí stanout v Plzni, ve městě, které je synonymem svobody. Každý rok Plzeňané zajišťují, aby osvobození z roku 1945 zůstalo živou vzpomínkou, nikoliv jen vzdálenou historií. Připomíná nám to, že svoboda není pouhou ideou. Svoboda tohoto regionu byla vybojována v těchto ulicích mladými Američany, kteří byli daleko od svých domovů, a odvážnými Čechy, kteří se vzepřeli tyranii. Odvaha těchto osvoboditelů vrátila regionu svobodu a navždy změnila jeho dějiny. Naše národy kráčejí společnou cestou, která vychází ze stejných základních hodnot,“ uvedl velvyslanec Merrick.

Nechyběli ani zástupci Belgie, kteří připomněli roli 17. střeleckého praporu z Lutychu. „Tvořili jej dobrovolníci, kteří bojovali v řadách americké armády za lidskou důstojnost a právo národů na sebeurčení,“ řekl v projevu velvyslanec Belgického království v České republice Jurgen Van Meirvenn s tím, že tento společný boj položil základy silného partnerství, které trvá dodnes.
Nejsilnější momenty přišly ve chvíli, kdy k mikrofonu přistoupili sami veteráni. Gideon Kantor, který do regionu vstoupil v roce 1945 přes Sušici, dojal přítomné svými vzpomínkami na první okamžiky svobody. „Byl to úžasný pocit být znovu v zemi, která začínala být svobodná. Jedna z věcí, které mi utkvěly a které si živě vybavuji dodnes, je neuvěřitelně krásná chuť těch sladkých dobrot, které mi nabízeli v Sušici. Byl to báječný zážitek a je skvělé být znovu u toho,“ zavzpomínal s úsměvem Kantor.

Druhý z veteránů, Joseph Thurmond, neskrýval vděčnost za to, že se do Plzně mohl ještě jednou podívat. „Jsem šťastný, že jsem znovu v této skvělé zemi. Když vidím všechno úžasné, co je tu vybudováno, dochází mi slova. Přišel jsem sem a zjistil jsem, že lidé mi stále říkají 'děkuji'. Ale i my chceme děkovat vám,“ řekl oslabeným, ale pevným hlasem Thurmond, kterému na cestu do Čech přispěl Jan Horský, za což mu veterán veřejně poděkoval.
Celý akt zakončily státní hymny Belgie, USA a České republiky. Plzeň tak znovu potvrdila, že na své osvoboditele nikdy nezapomene.

Foto QAP