08.01.2026 14:22
Mimořádná událost v Plzni na Doubravce
Obyvatele plzeňské Doubravky dnes vyděsila silná rána. Podle prvotních informací tam došlo k havárii horkovodu. Na místě zasahují záchranné složky a technici.
08.01.2026 14:22
Obyvatele plzeňské Doubravky dnes vyděsila silná rána. Podle prvotních informací tam došlo k havárii horkovodu. Na místě zasahují záchranné složky a technici.
08.01.2026 12:01
08.01.2026 11:21
Už od pátku 9. do neděle 11. ledna se mohou lidé po celé republice zapojit do osmého ročníku Ptačí hodinky. Oblíbený projekt České společnosti ornitologické umožňuje každému během jediné hodiny přispět cennými daty o přezimujících ptácích – a to klidně z vlastní zahrady, balkonu nebo parku. Jak na to? Čtěte v článku.
Už tento pátek startuje Ptačí hodinka, během které veřejnost sčítá ptáky (nejen) na krmítkách. Této akce se každoročně účastní desítky tisíc lidí. Zapojte se do osmého ročníku sčítání ptáků na krmítkách i vy.
Ptačí hodinka v letošním roce proběhne od ptáku do neděle 9.–11. ledna. Výsledky Ptačí hodinky je potřeba odeslat nejpozději do neděle 18. ledna 2026.
Zúčastnit se může každý bez předchozích zkušeností a nutnosti se předem registrovat. „Stačí, když si kdykoli od pátku do neděle vyhradíme 60 minut na pozorování. Od každého ptačího druhu, který spatříme, si zaznamenáme ten nejvyšší počet jedinců, který jsme viděli najednou v jeden okamžik. Výsledek pak vložíme do online formuláře na ptacihodinka.cz,” vysvětluje Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodinky z ČSO.
Sčítat můžete kdekoli
Sčítat ptáky můžete na zahradě, na balkoně, v parku, v lese i u rybníka. „Naplněné krmítko může přilákat více ptačích návštěvníků, ale podmínkou pro sčítání to není. Podstatné je hlavně to, abychom po dobu sčítání zůstali na stejném místě a měli dobrý výhled do okolí. Z tohoto důvodu není možné sčítat pomocí webkamer – spousta ptáků by nám mohla uniknout,” upozorňuje Tuháček.
Zapiště všechny ptáky, které uvidíte ve svém zorném poli
„Tedy nejen ty, kteří přilétli na krmítko, ale i ty, kteří sedí opodál na plotě nebo jen přeletují. Sčítání si můžeme zjednodušit, když na webu ptacihodinka.cz spustíme časomíru a počty zapisujeme rovnou do formuláře. Další možností je nejprve zapisovat záznam na papír či pomocný sčítací arch s kresbami ptáků, který nám sčítání usnadní. Po elektronickém odeslání výsledků pozorovatelé získají originální certifikát s profilem jejich krmítka,” sděluje Tuháček.
Co když se žádný pták neobjeví?
I takové pozorování je důležité odeslat. „Ptačí hodinka není soutěž a pro vědecké účely je užitečné vědět i to, že se ptáci někde v určitou dobu nevyskytují. Jen tak získáme ucelený obrázek o chování zimujících ptáků,” informuje Tuháček.
Co když nedokážete určit druh?
„Nejprve ze všeho se ho můžete pokusit určit za pomoci atlasu nebo určovacích materiálů, které jsme připravili na webu Ptačí hodinky. Pokud se vám ani tak nepodaří pozorovaného jedince přiřadit k žádnému druhu, zapište ho jako 'neznámý druh'. Je to lepší než riskovat chybné určení,” vysvětluje Tuháček.
Některé druhy je však těžké rozlišit i pro zkušené ornitology. „Z těch běžných druhů se jedná o sýkoru babku a sýkoru lužní, které jsou si velmi podobné. Pokud vás jedna z nich navštíví během sčítání, zadejte do formuláře sýkora babka/lužní,” radí Dita Hořáková z ČSO. „Téměř k nerozeznání jsou také šoupálci dlouhoprstý a krátkoprstý. Pokud druh nepoznáme, zapíšeme ho jako šoupálek sp., z latinského species, tedy druh,” dodává.
Minulého ročníku Ptačí hodinky se zúčastnilo rekordních 36 tisíc lidí, kteří pozorovali téměř 780 tisíc ptáků. Díky obrovskému zapojení dobrovolníků získávají ornitologové cenné informace o přezimujících ptácích.
„Data z Ptačí hodinky nám pomáhají zjišťovat, kolik ptáků se u nás v zimě vyskytuje, které druhy ubývají a které naopak přibývají, nebo jaké prostředí nejraději využívají. Například data z předchozích sčítání ukazují, že s kosem černým se daleko častěji setkáme na severu republiky než na jihu Čech i Moravy. Již teď také víme, že se u nás stále častěji pokouší přezimovat i druhy, které obvykle odlétají na zimoviště ve Středomoří, jako je holub hřivnáč, konipas horský nebo třeba rehek domácí," říká Tuháček. Posledně jmenovaný druh mohou zájemci mapovat v programu Rehci v zimě.
Foto ilustrační ČSO