Svou práci bych neměnil, říká náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura

Náčelník Horské služby na Šumavě už je záchranářem na horách 16 let. Od roku 2007 dokonce profesionálům Horské služby velí. Jak se k této práci dostal? Vzpomene si na nějaký zajímavý zásah? QAP vyzpovídal Michala Janďuru.

Jak jste se k práci u horské dostal, máte přímo vzdělání k záchranářství?

"Tak původně jsem vystudoval strojní průmyslovku a pak ještě samozřejmě diplomovaného zdravotnického záchranáře. Jinak práce mě oslovila proto, že už můj otec sloužil jako dobrovolný člen u horské služby takže asi rodinná tradice?"

Přímo k Šumavě Vás pojí nějaká vzpomínka nebo je spojená jen s Horskou službou?

"Já jsem se na Železnorudsku narodil, takže to je to, co mě pojí k tomuhle místu. K práci u horské služby tady na Šumavě mě ještě navíc pojí to, že jsem do roku 1990 aktivně závodil ve sjezdovém lyžování. A odtud byl jen už krůček... "

Jak dlouho sloužíte u HS?
"Jako dobrovolný člen jsem u Horské služby od roku 1995, jako profesionální člen jsem tady od roku 2004. A od roku 2007 jsem náčelníkem Horské služby Šumava."

Vzpomenete si na nějaký zásah, který Vám utkvěl v paměti?

"Když jsem v roce 2004 nastoupil, tak hned následující zimu se nám zabil kamarád, člen horské služby, kterého jsme ošetřovali a předávali posádce vrtulníku. Pak asi po hodině nám bylo sděleno, že umřel. To byl pro mě asi jeden z nejsložitějších a nejsmutnějších zásahů hned na počátku té profesionální kariéry."

Jaké jsou nejčastější úrazy, ke kterým vyjíždíte?

"Trošku možná paradoxně nám těžší úrazy přebývají v letní sezoně, jde většinou o bikery. Za posledních asi pět let je Šumava TOP číslo jedna v ošetření letních úrazů v ČR. Nastává hodně těžkých, mnohdy až smrtelných úrazů. V zimě jsou to nejvíce těžká poranění hlavy a páteře. Snažíme se stále širokou lyžařskou veřejnost nabádat k používání ochranných prostředků jako jsou helmy, ale i když se to hodně zlepšilo, pořád to není sto procent návštěvníků."

Co říká Vaše rodina na tuto práci, nebojí se o Vás třeba?

"Tak rodina to nebere jako práci, ale spíš jako poslání. Bojí, nebojí... no spíš jim vadí, že mám málo času. Tahle práce Vás pohltí."

Chtěl byste, aby se Vaše děti věnovaly stejné práci nebo tedy poslání, jako Vy sám?

"Tak to si asi přeje každý otec, pokud dělá něco, co ho opravdu baví. Ale nebudu synovi rozhodně říkat, co má dělat. Ať si sám najde tu svou cestu, ať si sám rozhodne, co chce v životě dokázat. Ale asi bych byl rád."

Máte ještě nějakého jiného koníčka než práce? Pokud ovšem Vám zbývá vůbec nějaký čas...?

"Tahle práci mi moc volného času nenechává. Nejde jen o práci člena horské služby v terénu , ale jako náčelník mám také spoustu administrativní činnosti kolem, pak také je to shánění peněz, jednání na úrovni krajů a okresů s ostatnmi složkami IZS. Takže jsem pak nakonec vždycky rád, když mám to volno, že si najdu čas na rodinu. Takže koníčky jiné nemám."

Jak trávíte dovolenou?

"Tak ve volném čase se rád projedu na kole nebo na lyžích. Jinak v zimě dovolená není možná, je to zakotveno i v kolektivní smlouvě, pouze jen ve výjimečných případech.  V zimě je právě horská služba nejnasazenější. Na volno si čas najdu spíš v létě. A to pak ne do hor, ale radši k moři a do pouště. Prostě odpočívat."

Je nějaká práce, kterou byste měnil za práci u Horské služby Šumava?

"Neměnil bych. Je to pro mě nejen práce, ale také koníček, který beru jako poslání."