Velikonoce: Co znamená Škaredá středa, Zelený čtvrtek a proč je sobota "bílá"?

Velikonoce jsou z náboženského hlediska nejdůležitější křesťanské svátky, které oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V užším pojetí by se jako Velikonoce dal označit až samotný Boží hod velikonoční, v širším už ale do Velikonoc patří i takzvané Velikonoční triduum, tedy tři dny před Velikonoční nedělí...

Sazometná (škaredá, smetná) středa (letos 31. března)

Tento den byl určený na velké přípravy na Velikonoce. Pojmenování "sazometná" pochází z lidové tradice vymetání sazí z domů. Příbytky se uklízely a připravovaly na svátky. Podle pověry by se lidé v tento den neměli mračit, protože jinak by jim to mohlo vydržet i celý rok. Škaredá středa zároveň patří do pašijového týdne, v tento den se Jidáš mračil na Ježíše.

Zelený čtvrtek (letos 1. dubna)

Už podle názvu je poměrně jasné, že čtvrtek před Božím hodem Velikonočním byl spojenýn s přírodou. Jíst se měla zejména zdravá jídla připravovaná hlavně ze zeleniny. V české tradici se velmi často na Zelený čtvrtek jedl špenát nebo zelí. Podle pověry to samozřejmě znamenalo, že člověk zůstane celý rok zdravý.

V minulosti lidé v tento den vstávali hodně brzy, den začínal modlitbou a tradicí bylo také omývání ranní rosou. To mělo zabránit nemocím. Odpoledne už se nepracovalo, ale pekly se tradiční jidáše. Když se potíraly medem, měly opět zaručit zdraví.

Při večerní mši naposledy zvoní zvony, pak "odletí do Říma" až do Bílé soboty. V lidové tradici už v dalších dnech místo zvonů zněly vesnicemi řehtačky.

Velký pátek (letos 2. dubna)

Velký pátek je z křesťanského pohledu připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista. Celý den byl vždy ve znamení rozjímání a smutku. Zároveň jde o den velkého půstu, který právě vrcholí.

V lidových tradicích měl Velký pátek velkou čarovnou moc. Otevírat se měly hory, skály i zem a vydávat měly své poklady. Na souš z vody měli dokonce vystupovat vodníci.

V tento den se ovšem například ani neměly půjčovat věci, protože by byly očarované. Zároveň se ale nemělo ani rýt nebo okopávat a už vůbec se nemělo prát prádlo. To by totiž bylo podle pověry namáčeno do krve Kristovy. Protože zvony už "odlětěly do Říma" chodili chlapci po vsi a řehtačkami i říkankami hlásili poledne klekání.

Bílá sobota (letos 3. dubna)

V tento den končil čtyřicetidenní půst. Také sobota patřila a dodnes patří ke dnům, kdy finišují přípravy. Uklízí se, pečou mazance a velikonoční beránci, barví se a zdobí vajíčka a pletou se pomlázky. Označení "bílá" bylo spojené i s tím, že v minulosti se v sobotu před Božím hodem velikonočním bílily světnice.

Velikonoční neděle (zmrtvýchvstání, "Hod Boží velikonoční“) - letos 4. dubna

Podle Bible v tento den vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Pro křesťany jde o nejvýznamnější svátek roku. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule. Na Chodsku mělo mjíst posvěcené jídlo v kostele ve stoje.

Velikonoční pondělí (červené) - letos 5. dubna

Velikonoční pondělí je z náboženského pohledu oslavou Kristova vítězství nad smrtí, oslavou vzkříšení.

Od pradávna je pondělí spojené především s koledováním, které má v různých národních variantách jiné podoby. U nás jde v zásadě o šlehání děvčat a žen pomlázkami, za což si koledníci odnáší barvená vajíčka nebo jiné koledy. Nejspíš nejcennější vajíčkem bylo vždy červené, bylo symbolem Kristovy krve, v lidových tradicích byla červené barva spojená hlavně s ženskou plodností. Vejce obecně je o Velikonocích symbolem nového života.

Z tradice mělo šlehání nebo jinak šupání význam hlavně pro svěžest a krásu žen. Naopak pokud někdy chlapci na dívku zapomněli, bralo se to spíš jako smutná záležitost. Z tradice se koledování muselo odehrát od svítání do pravého poledne. Nicméně i dívčí polévání chlapců vodou má svoji tradici, mělo by také přinést svěžest. Od pohanských dob se koledování spojovalo také s námluvami.

foto: ilustrační