Velikonoční svátky vrcholí! Jaké s sebou přináší tradice? (16.04.2017 08:09:00)

Velikonoce jsou z náboženského hlediska nejdůležitější křesťanské svátky, které oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V užším pojetí by se jako Velikonoce dal označit až samotný Boží hod velikonoční, v širším už ale do Velikonoc patří i takzvané Velikonoční triduum, tedy tři dny před Velikonoční nedělí...

za sebou už tak máme Škaredou středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Teď ale přichází na řadu vyvrcholení velikonočních svátků. Co to vlastně znamená?

Velikonoční neděle ( zmrtvýchvstání, "Hod Boží velikonoční“)

Podle Bible v tento den vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Pro křesťany jde o nejvýznamnější svátek roku. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule. Na Chodsku mělo jíst posvěcené jídlo v kostele ve stoje.

Velikonoční pondělí (červené)

Velikonoční pondělí je z náboženského pohledu oslavou Kristova vítězství nad smrtí, oslavou vzkříšení.

Od pradávna je pondělí spojené především s koledováním, které má v různých národních variantách jiné podoby. U nás jde v zásadě o šlehání děvčat a žen pomlázkami, za což si koledníci odnáší barvená vajíčka nebo jiné koledy. Nejspíš nejcennější vajíčkem bylo vždy červené, bylo symbolem Kristovy krve, v lidových tradicích byla červené barva spojená hlavně s ženskou plodností. Vejce obecně je o Velikonocích symbolem nového života.

Z tradice mělo šlehání nebo jinak šupání význam hlavně pro svěžest a krásu žen. Naopak pokud někdy chlapci na dívku zapomněli, bralo se to spíš jako smutná záležitost. Z tradice se koledování muselo odehrát od svítání do pravého poledne. Nicméně i dívčí polévání chlapců vodou má svoji tradici, mělo by také přinést svěžest. Od pohanských dob se koledování spojovalo také s námluvami.

FOTO: ilustrační