Romantická scenérie se skálou, vydejte se Lobezským parkem - FOTKY

Lobezský park dnes hojně navštěvují zejména rodiny s dětmi. Absolvovat tu ale můžete zajímavou procházku, projdete se i kolem skal, pozůstatku dřívějších pískovcových lomů. Dostanete se do míst, kde kdysi stávala továrna na drát a drátěnky nebo k pamětní desce připomínající založení parku na počest tehdejšího starosty města Plzně Luďka Pika.

Příběhy plzeňských míst vznikají za laskavé podpory
Nadace 700 let města Plzně.

Když se Lobzy v roce 1924 staly jednou z plzeňských městských čtvrtí, měly už přes pět tisíc obyvatel. Lobezský park leží v místě bývalých pískovcových lomů.

Arkázový pískovec se tu lámal v 18. a převážně v 19. století. Těžba kamene ale začala být nerentabilní a došlo k uzavření lomu. Město se v roce 1933 rozhodlo vykoupit nevyužívané a zarostlé pozemky a v místě vybudovat park.

Dnes při procházce narazíte i na skály, které bývalé lomy připomínají. Na největší pískovcové skále ležící u dvou jezírek objevíte i pamětní desku. "Vybudováno 1934 podle návrhu p. Valentina Čočka, vrchního inspektora mětských sadů. Na paměť Luďka Pika," stojí na desce.

Právě podle návrhu správce městských sadů Valentina Čočka byl park založen, vznikla romantická scenerie parku se skálou a vodními prvky. Ze zbytků těžby byla vymodelována umělá návrší, ta oddělují park od říční nivy. Sám Valentin Čoček si krátce před výstavbou vystavěl rodinnou vilu v ulici Nad Úslavou na východní hranici pozdějšího parku. Veřejnosti byl park slavnostně předán v listopadu 1935, při otevření byl přítomen také tehdejší starosta Luďěk Pik, kterého tu dnes připomíná pamětní tabule na skále.

Za severní částí parku na okraji ulice Revoluční dnes historii místa přípomíná také správní a obytná vila tehdejší "drátkovny". "Počátkem 20. století plzeňští podnikatelé z komunity plzeňský Židů - Adolf Eisner a Leopold Levit – založili továrnu „Eisner & Levit“ - výroba drátu, drátěnek a šroubového zboží. V Lobzích u Plzně si roku 1905 nechali vystavět historizující správní a obytnou vilku od Václava a Josefa Paškových," uvedl spisovatel David Růžička. O vile jsme více psali v předchozím dále Plzeňských příběhů - ZDE

Z historie parku...

• Po 2. světové válce se park neudržoval. Na zdejší skály lezli hlavně plzeňští horolezci. I přes neudržování a chátrání sem chodili lidé z blízkého okolí na procházky.
• Část parku ustoupila v 70. letech výstavbě panelových domů v Revoluční ulici a také v ulici Nad Úslavou.
• Park prošel v roce 2017-2018 rozsáhlou revitalizací podle projektu Tomáše Rákose. Autor projektu vychází i z původní kompozice a návrhu Valentina Čočka. Doplněny jsou relaxační místa, vyhlídky, prvky pro sport a herní prvy pro děti. Kolem pomníku Stanko Vodičky byla obnovena formální zahradnická úprava s odpočívadly.

Valentin Čoček, správce městských sadů...

• * 6.6.1883 Radvanice – † 27.5.1953 Plzeň
•  Úprava Lobezského parku, rekultivace pískovcových lomů na Košutce
• v roce 1951 navrhl zřízení botanické zahrady v Plzni
• pravděpodobný autor Habrmannova parku (1925)
• Městské okružní sady (Kopeckého sady, Křižíkovy sady, sady 5. května, sady Pětatřicátníků, Smetanovy sady, Šafaříkovy sady)
  1921–1922 úprava sadů

FOTO: QAP.cz