Střecha Onkologického pavilonu FN Plzeň získala Cenu veřejnosti

Martinské trhy v Plzni jsou v samotném finále. Od pondělního dopoledne patří svatému Martinovi, který i letos dorazil skutečně na bílém koni v doprovodu své družiny.

Pondělí 11. listopadu bylo už od dopoledne na trzích v centru Plzně ve znamení koštu letošních svatomartinských vín, o která byl opět velký zájem. Náměstí zároveň provoněla tradiční svatomartinská husa s knedlíky a se zelím, k mání je také domácí kaldoun.

Předposlední trhy v roce na náměstí Republiky jsou už řadu let zároveň ve znamení příjezdu svatého Martina. Ani letošní rok není výjimkou. Poprvé se svatý Martin na bílém koni na náměstí objevil v 11 hodin dopoledne a trhy bude projíždět až do podvečerních hodin.

Adventní trhy odstartují na náměstí Republiky zhruba za dva týdny...

Martinské trhy 11. listopadem končí. Na dlouho se ale stánky neuzavřou. Už v sobotu 23. listopadu odstartují Adventní trhy, které potrvají až do 23. prosince. Plzeň už se o uplynulém víkendu začala připravovat na Vánoce. V ulicích se postupně objevuje vánoční výzdoba. V úterý bude navíc na náměstí Republiky instalovaný vánoční strom města, kterým bude letos smrk ztepilý. Podrobnosti k vánoční výzdobě města a novinkám, které budou letos k vidění, najdete v článku zde.

FOTO: QAP.CZ

Jan Špička z výzkumného centra NTC Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a Martin Čermák, absolvent ZČU, který se řadu let zajímá o okolnosti úmrtí bývalého ministra zahraničí ČSR Jana Masaryka, dospěli na základě měření a výpočtů k závěru, že smrt československého diplomata a politika, k níž došlo za dodnes nevyjasněných okolností v noci z 9. na 10. března 1948, nemusela být způsobena vnější silou.

Jejich měření tak zpochybňují výsledky posledního vyšetřování, podle kterého byl československý diplomat zavražděn. Dvojice mužů proto podala podnět ke znovuotevření vyšetřování úmrtí Jana Masaryka.

"Naším cílem bylo zjistit, jestli mohl Masaryk bez cizího přičinění dopadnout do místa, kde je jeho tělo zdokumentováno, nebo jestli mohlo být tělo vyhozeno či vystrčeno z okna. Potřebovali jsme tedy zjistit, s jakým zrychlením by muselo tělo padat, aby dopadlo na finální místo,“ vysvětluje Jan Špička z výzkumného ústavu NTC Západočeské univerzity. Toho s tématem oslovil Martin Čermák, absolvent Fakulty strojní ZČU, který v Černínském paláci dříve pracoval a okolnostmi úmrtí Jana Masaryka se zabývá už řadu let. Badatelé chtěli pracovat zcela exaktně a využít nové nástroje, které v době předchozích vyšetřování Masarykovy smrti nebyly k dispozici, například software Virthuman, používaný ve výzkumném centru NTC pro analýzu chování lidského těla při dopravních nehodách.

K výpočtu zrychlení potřebného pro to, aby se tělo dostalo tam, kam dopadlo, provedli Martin Čermák a Jan Špička řadu měření přímo v Černínském paláci, kde k úmrtí Jana Masaryka došlo. Naměřili výšku oken, šířku římsy a další údaje pro přesný popis geometrie budovy a s pomocí figuranta také zaměřili polohu, v níž je Masarykovo tělo vyfoceno.

Při experimentálním měření pak za pomoci čtyř dobrovolníků, kteří měli na pase umístěný akcelerometr, měřili a počítali zrychlení při různých variantách skoku – při normálním skoku s použitím rukou i bez něj, při maximálním skoku, ale i při pádu, kdy člověk jen udělá krok do prázdna. Data z měření pak použili při dvojím modelování situace – v šikmém vrhu a s využitím softwaru pracujícím s virtuálním modelem člověka Virthuman, na němž lze simulovat i komplikované situace s vícečetnými nárazy. „V obou případech se prokázalo, že do polohy, do které Jan Masaryk dopadl, se člověk může dostat sám, bez pomoci jakékoliv vnější síly,“ konstatuje Jan Špička z výzkumného centra NTC.

Srovnáním získaných hodnot s naměřenými vzdálenostmi těla od budovy tak badatelé došli k závěru, že Jan Masaryk mohl vlastními silami dosáhnout finální polohy těla, a to jakýmkoliv z testovaných způsobů, přičemž nejvíce pravděpodobným se jeví normální odskok s použitím rukou. Vzhledem k symetrickým zraněním a průběhu pádu byl pád Jana Masaryka svislý s počátečním impulsem síly směrem od budovy bez bočních výchylek. Vyhození nebo vystrčení Jana Masaryka přímo z okna považují vědci za nereálné. Případný útočník by podle analýz pravděpodobně musel vylézt na římsu, aby mohl do Masaryka strčit.

Shodou okolností se objevil v nedávné době ještě jeden podnět ke znovuotevření případu, který je postaven na nahrávce z roku 1968 s vyjádřením policisty, který byl ráno 10. března 1948 jako první povolán do Černínského paláce. Nahrávka má zpochybňovat oficiálně uváděné časové údaje a také věrohodnost fotografie těla Jana Masaryka. Dle slov policisty byl nebožtík upraven k fotografování a na fotografii chybí kůstky z roztříštěných nártů, které na pokyn lékaře policista sesbíral do kapesníku a položil vedle těla. Podle Martina Čermáka a Jana Špičky však nahrávka nepřináší informace, které by zpochybňovaly výsledky jejich měření. "Pokud došlo k manipulaci s tělem předtím, než bylo vyfoceno, muselo jít nanejvýš o přetočení z boku na záda nebo posunutí ruky,“ domnívá se Jan Špička. Výsledky, k nimž badatelé dospěli, odpovídají tomu, k jakým zraněním během pádu došlo. Symetrická poranění chodidel, pánve a žeber podle nich dokazují, že tělo při pádu dopadlo nejdříve na nohy a pánev, hlava zůstala bez poškození, následně se tělo posunulo a padlo na záda nebo na bok.

Protože Martin Čermák a Jan Špička jsou přesvědčeni, že trestný čin vraždy se buď nestal, nebo se stal jiným způsobem, než ukazují závěry posledního vyšetřování, a protože se domnívají, že je ve veřejném zájmu řádně vyšetřit, popsat a pochopit okolnosti úmrtí Jana Masaryka, podali podnět ke znovuotevření vyšetřování tohoto případu. Státní zástupce na základě obou obdržených podnětů vydal dne 21. října 2019 příkaz k obnovení vyšetřování. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který je příslušným orgánem Policie ČR pro tento druh vyšetřování, již oba muže oslovil s žádostí o spolupráci při vyšetřování.

FOTO: ZČU