Tradiční štědrovečerní večeře našich předků. Kapra bychom hledali marně
Vůně smaženého kapra a bramborového salátu patří neodmyslitelně ke štědrovečerní večeři. Ovšem tradiční štědrovečerní večeře našich předků vypadala úplně jinak, než jak jí známe v současnosti.
Složení štědrovečerní večeře se v průběhu staletí měnilo. Staré recepty nahrazovaly ty nové, ovšem kapra bychom dlouho hledali marně. Ten se začal připravovat až na přelomu 19. a 20. století. Namísto kapra se tehdy připravovala hrachová nebo čočková polévka, popřípadě pučálka, což je pokrm z naklíčeného hrachu. Také byla velmi oblíbená a dnes zapomenutá muzika. Jednalo se o kaši, která se připravovala z tehdy dostupného ovoce a koření. Ovšem vařili se i jiné druhy kaší, např. prosné, kukuřičné nebo krupičné, které se oslazovaly medem nebo ovocem.
Základem štědrovečerní večeře byla polévka, kaše a luštěninová jídla, ke kterým bylo podáváno bílé pečivo a vánočka. Ovšem nejpopulárnějším jídlem našich předků o Vánocích byl bezesporu černý kuba. Vařil se z krup, hub a uzeného masa. Přízvisko černý získal díky hřibům modrákům, které pokrm obarvily do černa. K němu se podávaly nakládané švestky, jenž byly obdobně naložené jako tradiční okurky.
Na štědrovečerní tabuli také nechyběly oplatky, které sloužily jako předkrm. Podávali se buď v sladké nebo slané úpravě. Například s česnekem, kterému se tehdy dávala magická moc ochrany zdraví, a proto se hojně vyskytoval i na Vánoce. Ostatně celé Vánoce měly velkou symboliku pro naše předky a každému pokrmu přisuzovali nějaký atribut. Již zmiňovaný kuba měl zajistit štěstí do dalších Vánoc.
Velmi oblíbené byly také alkoholické nápoje. Podle finanční nákladnosti si rodina dopřávala pivo, víno nebo medovinu, zatímco šlechta a bohatší měšťané sahali také po lahvích šampaňského.
Foto: ilustrační Pixabay
Nemocnice hlásí plno! Hrozí uzavření některých okresů Plzeňského kraje?
V úterý přibylo v České republice přes 12 tisíc nakažených lidí, nemocnice už jsou na hraně svých možností. Vláda zjistila, že až 50% obyvatel nedodržuje nařízená opatření.
Podle slov ministra zdravotnictví Jana Blatného není vyloučeno, že dojde k uzavření dalších okresů v České republice. Podle dostupných informací a na základě zhoršení sutiace právě v Plzeňském kraji je možné, že i v některých okresech našeho kraje by došlo k dílčím změnám.
Zátěž lůžkové péče je ohromná. "V Plzeňském kraji je 34 volných lůžek," uvedl Jan Blatný.
Nařízení dalších restrikcí by ale nepomohlo, stále více lidí všechna omezení nedodržují. Hlavní hygienička Jarmila Rážová uvedla, že lidé často nenosí ochranu úst a nosu nebo nedodržují rozestupy. Počet nakažených začal opět stoupat, vyšší výskyt nákazy covid-19 může způsobovat i přítomnost britské mutace. Ten se šíří mnohem rychleji.
Domažlická nemocnice hlásí plnou obsazenost lůžek. "Včera ráno se nám uvolnilo místo. Bohužel úmrtím jednoho z pacientů. Ale během dvou hodin jsme byli zase naplněni. Psychicky je to náročné. Těch pacientů, kteří se dostanou na ventilátor a jsou v kritickém stavu, umírá určitě víc než polovina. Takové statistiky jsme nikdy neměli,“ popsal situaci primář z Domažlické nemocnice Vojtěch Hynek.
Foto: Fn Plzeň
Je Popeleční středa, křesťané vstupují do postního období
Popeleční středou vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. Datum popeleční doby je ale pohyblivé a odvíjí se od data Velikonoc.
Na Popeleční středu se věřícím na čelo uděluje znamení kříže popelem a navíc je Popeleční středa jedním ze dvou dnů nejpřísnějších půstů v roce. Tím druhým dnem je Velký pátek, kterým naopak postní období končí a začínají Velikonoce. Takový přísný půst znamená, že se v ten den věřící nasytí pouze jedním hlavním jídlem a vyhne se masu. Popeleční středou začíná věřícím čtyřicetidenní půst, jeho smyslem je duchovní očista.
V Plzeňské diecézi, která zahrnuje Plzeňský a Karlovarský kraj, budou kněží udělovat popelce u dveří téměř 30 kostelů. Biskup Tomáš Holub vyzval všechny lidi, aby si pro starý symbol přišli. "Jsem přesvědčený, že je doba mimořádná a že v mimořádné době už slova nehovoří tak, jak by měla. A že to, co mnohem více hovoří, jsou symboly. Z toho důvodu bych chtěl nabídnout tenhle symbol, který je prastarý a podle mě nesmírně silný, všem lidem bez toho, že by to bylo spojeno s nějakým kázáním," řekl Tomáš Holub.
Na seznam míst, kde budou kněží udělovat popelec, se můžete podívat zde.
Foto: Pavel Němeček
Šumava dříve a dnes - unikátní výstava se přesouvá na Modravu
Předpověď počasí Vám přináší: In-počasí
