Tradiční štědrovečerní večeře našich předků. Kapra bychom hledali marně

Složení štědrovečerní večeře se v průběhu staletí měnilo. Staré recepty nahrazovaly ty nové, ovšem kapra bychom dlouho hledali marně. Ten se začal připravovat až na přelomu 19. a 20. století.  Namísto kapra se tehdy připravovala hrachová nebo čočková polévka, popřípadě pučálka, což je pokrm z naklíčeného hrachu. Také byla velmi oblíbená a dnes zapomenutá muzika. Jednalo se o kaši, která se připravovala z tehdy dostupného ovoce a koření. Ovšem vařili se i jiné druhy kaší, např. prosné, kukuřičné nebo krupičné, které se oslazovaly medem nebo ovocem.

Základem štědrovečerní večeře byla polévka, kaše a luštěninová jídla, ke kterým bylo podáváno bílé pečivo a vánočka. Ovšem nejpopulárnějším jídlem našich předků o Vánocích byl bezesporu černý kuba. Vařil se z krup, hub a uzeného masa. Přízvisko černý získal díky hřibům modrákům, které pokrm obarvily do černa. K němu se podávaly nakládané švestky, jenž byly obdobně naložené jako tradiční okurky.

Na štědrovečerní tabuli také nechyběly oplatky, které sloužily jako předkrm. Podávali se buď v sladké nebo slané úpravě. Například s česnekem, kterému se tehdy dávala magická moc ochrany zdraví, a proto se hojně vyskytoval i na Vánoce. Ostatně celé Vánoce měly velkou symboliku pro naše předky a každému pokrmu přisuzovali nějaký atribut. Již zmiňovaný kuba měl zajistit štěstí do dalších Vánoc.

Velmi oblíbené byly také alkoholické nápoje. Podle finanční nákladnosti si rodina dopřávala pivo, víno nebo medovinu, zatímco šlechta a bohatší měšťané sahali také po lahvích šampaňského.

Foto: ilustrační Pixabay