Jak prožil první mistrovství světa v dřevorubeckém sportu Zdeněk Maťha?

14.09.2010 10:59

Mladá naděje dřevorubeckého sportu Stihl Timbersport Zdeněk Maťha z Oseka u Rokycan má první zkušenost z mistrovství světa, které proběhlo začátkem září. Jaké byly jeho pocity a co mu závod dal, jsme se vypravili zeptat přímo za samotným drvoštěpem.

Stihl Timbersport Maťha Zdeněk
Stihl Timbersport Maťha ZdenekStihl Timbersport Maťha ZdeněkStihl Timbersport Zdeněk MaťhaStihl Timbersposrt2

Mladá naděje českého dřevorubeckého sportu Zdeněk Maťha z Oseka u Rokycan byl poprvé na mistrovství světa v Rakousku. Jaký byl jeho pocit z tak velkých závodů a jaké zkušenosti si odnesl se vydal QAP zjistit za ním. Mistrovství světa 2010 probyhalo ve dnech 4.-5.9. v Tyrolsku
Jaká byla cesta na mistrovství světa?
Mistrovství světa bylo dost blízko v Rakousku v St. Johan in Tirol, takže jsem byl dost odpočatý a nebyl jsem unavený nějakou dlouhou cestou. Přístí rok nás čeka Mistrovstvi sveta 2011 v Holandsku a to už je pěknej kousek cesty. Doufám, ze se zase dostanu do týmu, ale už ne jako letos za tým nováčků slozeny mezinárodně ( rookie team pzn. redakce) Česko, Rakousko, Švédsko, USA, Velká Britanie, ale za tým Česká republika. To by znamenalo další úspěch a pro mě mnoho zkušeností v tomhle sportu.
V čem závod spočíval?
Soutěžilo se ve štafetě. To znamená, že na pódiu byly vždy dva týmy po čtyřech závodnících a ti soutěžili každý v jiné disciplině. Výsledný čas je tvořen součtem jejich čtyř časů. Soutěží se ve stock saw (řezání klasickou motorovou pilou pozn. red.), underhand block (sekání špalku sekerou – pozn. red.), single buck (řezání ruč. pilou – pozn. red.), standing block (přesekávání stojícího kmene – pozn.red.).
Co byla tvoje disciplina?
Já jsem byl na standing block (přesekání stojícího kmene). Hodně jsem se v této disciplíně zlepšil a myslím si, že jsem se dostal na čas 23 sekund. To je to můj dosud nejlepší čas. Hodně jsem se tam naučil a odvezl jsem si i mnoho ponaučení a zkušeností. Také mám pořád co zlepšovat. Z mého vykonu a pak i gratulací od ostatních závodníků, jako jsou elita Cogar Arden,Dirk Braun a další, jsem byl dosti dojatý a emoce musely ven.

Na co jsi ze závodu nejvíc pyšný?
V duelu s Českou republikou jsme s Martinem Komárkem finišovali současně za oba dva týmy. Martin začínal sekat o trosičku dřív než já, ale ke konci jsem ho skoro dohnal. A to je pro mě dost velikej úspěch. Na druhou stranu se to takhle nedá srovnávat,protože jedna disciplina neznamená výhru nad Martinem. A těch disciplín je v běžném závodě 6 a nejsem ještě tak dobrý, abych byl v závodě klidný a vyrovnaný. Jak jsem řekl, ješte je toho hodně moc , co se musim naučit a toho, co musim ještě přesekat.
Takže tréma byla?
Byl to můj první velký závod a úspěch takže tréma byla obrovská před tolika lidmi a z tak velkých cílů, které jsem měl. Ale uklidňovalo mě to, že jsem pro tento den udělal maximum. Příprava před byla dost vysilujicí, ale pak jsem si dopřál i nějaký ten den odpočinek a relax, takže jsem věděl, že jsem ve formě. A to taky bylo vidět na našem týmovém výkonu.
Takže časy týmu byly dobré, jsi spokojený s výsledkem?
V prvním kole jsme měli čas 1:24:45 a tím jsme se zařadili hned za tým České republiky. Byli jsme někde před 1.polovinou z 20 týmů! Byl to moc pěkný výkon, byl jsem šťastný, že jsme to dokázali a zapsali jsme se jako dobří, mladí drvoštěpové. Ale úspěch vyměnil hned následující duel, kde jsme se utkali s týmem Česka. Byl jsem takovej dost zklamanej, že jsem musel jit proti České republice. Bylo mi to dost nepříjemné. Zde jsme se ale trošku časem zhoršili na 1:29:37. Ale byl to těsný souboj, náš tým prohrál jen o pár sekund a tím pro nás závod skončil.
Co bys řekl závěrem po závodě?
Zážitky mezi elitou Stihl Timbersport jsou nepopsatelné a zůstanou mi na celý život. Taky jsou mi motivací pro pokračování v tomhle sportu, abych se mohl zúčastnit dalších zavodů. Taky abych mohl poznat ostatní závodníky blíž. Myslel jsem si, že tam bude nějaká ta rivalita, ale vsechno bylo v pohodě a bylo hodně srandy. Poznal jsem spostu nových závodníků, kteří mi spostu věcí ukazali, čehož si moc vážím a moc jim děkuji. Do příštího roku jsem si jestě něco přivezl s sebou, co musím splnit a dokázat. Chci se pořádne naučit angličtinu, je to velká bariéra, když člověk neví, jak má odpovědět.

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT