Jan Svoboda: Těším se na mistrovství světa!

30.05.2010 19:31

Čerstvý mistr České republiky v dřevorubeckém sportu Stihl Timbersports Jan Svoboda poskytl redaktorce QAPu.cz rozhovor, ve kterém prozradil, z čeho má největší radost.

Mistr ČR v dřevorubeckém sportu Jan Svoboda na sebe po vyhlášení výsledků hned prásknul, že se svým výkonem v některých disciplínách úplně spokojený nebyl. Zeptali jsme se ho pochopitelně, proč?

V těch jednotlivých disciplínách, proč jsem sám se sebou nebyl spokojený? Tam jde vyloženě o to, že už to dělám vlastně sedmou sezonu, každý rok se snažím trénovat víc a víc. Jde prostě o to, že člověk má něco natrénováno a teď při tom závodě je opravdu problém to přenést do závodního prostředí, tady na to pódium, do té atmosféry, prostě přenést konkrétně to, co je natrénované. V tom je možná vlastně ta celá podstata závodění. Tento sport se trénuje podobně, jak to vypadá na závodě, ale ta atmosféra, ta psychická stránka toho závodu právě dělá to, že chybujeme. Děláme chyby, které bychom nikdy v životě neudělali při tréninku. Právě proto kroutím jako vždy hlavou a vlastně v uvozovkách negativně hodnotím sám sebe, protože opravdu ve spoustě disciplín bylo kde přidat.

Těsně před vyhlášením výsledků, věřil jste ve vítězství nebo jste počítal s horším umístěním?

Tam to bylo jednoduché v tom, že jsem viděl před poslední disciplínou - před Hot Saw, že mám s Davidem Sílou, který skončil druhý, hodně bodů, pětapadesát. Viděl jsem prostě, buď říznu dobrý čas a on řízne horší, v tom případě by to bylo dobré, nebo to bude přesně naopak, říznu horší čas, on řízne lepší. On má svoji pilu, má sám upravený řetěz. Já zatím tadytu možnost nemám, takže jeho předpoklady pro to, aby tu Hot Saw zařízl, řeknu i o vteřinu, vteřinu a něco líp, určitě byly hodně vysoké, ale stalo se, co se stalo a právě to je ten závod.

Vaše pocity těsně po vítězství byste popsal jak?

Pocity jsou to opravdu skvělé. Největší radost mám určitě z nominace do národního týmu, kdy se budu účastnit mistrovství světa družstev v rakouském St. Johannu, kde jsem před dvěma lety byl na mistrovství Evropy a tam jsme právě vyhráli. Ten pocit je skvělý, skvělý! A z toho dnešního dne mám určitě taky dobrý pocit, protože tady bylo spoustu, spoustu lidí a atmosféra byla skvělá.

Mistrovství světa pro Vás bude prvním?

Od letošního roku je mistrovství světa v družstvech naprostá novinka, to ještě nikdy předtím nebylo, takže ta zkušenost bude pro nás pro všechy jiná a samozřejmě američtí závodníci, novozélandští, australští, to bude skutečně našlápnuté a tam budou sekat časy, o kterých se nám ani nezdá.

Tým, se kterým na mistrovství světa jdete, jste dobrá parta? Věříte si, že podáte dobrý výkon?

My se známe ze závodů naprosto všichni. Z 99% jsme spolu toho času strávili opravdu hodně, jak při tréninku, tak při jiných akcích. Jsme určitě kamarádi a i když tam teď jedu s úplně jinou partou, než jsem tam byl před dvěma lety, respektive dva členové jsou jiní, tak určitě kamarádi jsme a máme z toho obrovskou radost.

Která z disciplín je Vaše nejoblíbenější?

Ve které jsem si dnes více věřil, tak byl právě Single Buck, což je řezání ruční pilou a ten Underhand Chop (přesekávání ležícího kmene, pozn. redakce), tady vlastně i ten trénink trošičku směřoval k tomu. Nechci říct, že jsem ostatní disciplíny vyloženě šidil, ale snažil jsem se vychytat chyby, které jsem dělal tady u těch dvou, protože jsem věděl, že pokud budu chtít jít do toho národního týmu, tak mám šanci především v těchto dvou disciplínách. Podařilo se to, takže z toho mám opravdu velkou radost.

Kdo Vás přijel podpořit a vytvořil Vám tu fanouškovskou základnu?

Jsou tu kamarádi, jsou to kluci, které jsem k tomuto sportu dokonce loni přivedl, kteří tady vlastně se mnou trávili čas při tom intenzivním základním kempu, ty čtyři dny. A mám tady přítelkyni, takže zázemí tady určitě mám.

Pomohlo Vám to?

Já se přiznám narovinu, na závodech se opravdu soustředím na provedení těch disciplín a to okolí vnímám opravdu okrajově. Ono je to asi to nejlepší. Profesionální závodníci, hlavně třeba z toho Nového Zélandu, které opravdu obdivuju, jsou opravdoví profíci. Martin (Komárek) zmínil takovou dobrou hlášku, že kdyby za nima padala kometa, tak oni prostě pořád sekají to svoje.

SDÍLEJTE ČLÁNEK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT