15.12.2024 10:32
15.12.2024 8:29
V Plzni vznikl nový prostor, kde najdou útočistě děti a mladí lidé v náročné životní situaci - FOTKY
14.12.2024 17:34
Z loupežného přepadení pošty v Tlučné byl obviněn pětapadesátiletý muž
Kateřina Frantalová trénuje reprezentační střelkyně
Trenérka české reprezentace žen a juniorek v puškových disciplínách Kateřina Frantalová pochází z Plzně a působí v SSK Rapid Plzeň. QAP.cz Vám s ní přináší rozhovor!
Kateřina Frantalová z Plzně, bývalá střelkyně, je od už půl roku trenérkou české reprezentace žen a juniorek v puškových disciplinách. QAP.cz Vám přináší rozhovor s trenérkou českých střelkyň!
V současné době trénuje například nadějnou plzeňskou střelkyni Adélu Sýkorovou, která na nedávném mistrovství Evropy vybojovala v družstvu s Kateřinou Emmons a Pavlou Kalnou bronz.
Jaké disciplíny trénujete?
Trénuji puškové disciplíny u žen a juniorek, jak malorážku, tak vzduchovku. V malorážce máme dvě disciplíny, to je 60 ran v leže a třikrát 20 ran v poloze ležák, stoják a klečák.
Kolik střelkyň máte v současné době na starosti?
Tady na ´baráku´, na půdě vnitra, mám pět lidí, z toho tři holky jsou v Plzni a dvě mimoplzeňské, to jsou juniorky. Pak celou reprezentační kategorii žen a juniorek. Áčková reprezentace zahrnuje vždy šest lidí z dané kategorie, takže je to tak patnáct lidí celkově. Ale člověk stejně monitoruje všechno.
Jako dlouho se věnujete trénování a jak jste se k němu dostala?
U nás v centru sportu třetím rokem a reprezentaci pro ženy a juniorky od loňského října. Jak jsem se k tomu dostala? Vzniklo to v podstatě po mistrovství světa, které bylo na přelomu července a srpna 2010. Ve sportovní střelbě máme mistrovství světa pouze jednou za čtyři roky, tehdy jsem tam byla v pozici asistentky reprezentačního trenéra, měla jsem na starosti kategorii juniorek. Posléze se zrodil nápad, že bych mohla postupně tu kategorii převzít celou, stejně je to provázané.
P
Začala jsem střílet ve 14ti letech a v reprezentaci jsem byla v 17ti letech, ale pak jsem ve 22ti letech skončila ze zdravotních důvodů, měla jsem problémy se zády. Bohužel je mám zčásti do dneška.
Záda asi střelci namáhají hodně, je to pro ně kritická oblast?
Určitě, já jsem o tom přesvědčená, a holky to můžou potvrdit, že se je snažím honit do fyzičky, aby chodily na fyzioterapii, protože je to prostě tak jednostranně namající sport, a pokud pro to člověk něco nedělá a má třeba ještě vrozené dispozice k poruchám, tak to je pak raz dva.
Co je Vaše nejoblíbenější disciplína? Kterou jste ráda střílela a kterou ráda trénujete?
Milovala jsem vzduchovku, právě to halové střílení, ale i třikrát 20, musím říct. Teďka ale díky Adélce Sýkorové, která moc krásně střílí malorážku, tak jsem se v podstatě dostala do pozice, kdy se na ty standarty i jako trenér vyloženě těším, protože je to pro mě krásné podívání, je to hezká práce. I když jsem přišla po té pauze, kterou jsem měla mezi střílením a trénováním, tak jak jsem vždycky měla choutky jít si střelit tu vzduchovku, tak právě díky Adélce jsem vždycky naladěná, že bych si šla střelit malorážku.
Jak vypadá střelecký trénink?
Sejdeme se na střelnici a domluvíme se, co a jak. Pokud je to vzduchovka, tak je jednoznačně dané, že se trénuje ve stoje, tam se nic jiného trénovat nedá. Pokud je to malorážka, tak se domluví, jestli se bude trénovat poloha v leže nebo ve stoje, nebo jestli to bude kombinovaný. Pokud mají moji svěřenci nějaké technické potíže, tak je pár ran pozoruju, pak jim dám nějaké své podněty, buď je zpracují nebo ne, záleží na nich. Jsou i tréninky, kdy si víc hrajeme, dostávají třeba úkoly na pět ran trefit padesát bodů, nebo v nějakém časovém limitu střelit určitý počet ran.
Povolání trenérky se věnujete naplno, dovedete si představit, že byste dělala něco jiného?
Celkem jo. Jsem češtinářka, mám vystudovanou ´pajdu´, češtinu a psychologii pro střední školy a vlastně jsem si i původně myslela, že učit půjdu. Bavilo mě to.
Psychologii asi hodně uplatníte i jako trenérka...
Někdy je to risk, někdy se to vyplatí. Dá se to, musím říct, že jo.
Kdy se to třeba vyplatilo?
S Gábinou Vognerovou, to je juniorka, při mistrovství světa měla poměrně dramatický začátek závodu a do dneška říkám, že na to jsem asi nejpyšnější, co se mi kdy povedlo, jakoby člověka namotivovat, nahodit ho a vrátit zpátky do hry. Začala závod a v prvních osmi ranách měla pět ztrátových bodů, to je neodpustitelná ztráta. Vzduchovak má tak jemné výkony, jediná chyba Vás dokáže odsunout z medailových pozic pryč. Tenkrát jsem ji odvolala a dokázal nahodit zpátky. Samozřejmě, ona je bojovník, má to v sobě, ale dokázala jsem jí nahodit do stavu, že zbylých dvaatřicet ran odstřílela bez ztráty. To byl risk, vsadila jsem na jedinou kartu, kdy jsem zkusila takovou trošku drsnější metodu a vyplatilo se!