Kauza kormoráni v Plzni: "Tohle mě rozpaluje do běla," říká Makoň ze Záchranné stanice živočichů

08.01.2011 9:44

Kormoráni, kteří už pár dní vesele hodují na Radbuze v centru Plzně, zcela pochopitelně vadí rybářům, kterým likvidují ryby. Celá věc má i druhou stranu, o které hovoří vedoucí DES OP Záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň.

"A je to tady zase obrovské hejno kormoránů velkých na řece Radbuze pod jezem u Mrakodrapu budí vášně a rozpaluje rybáře do běla!" řekl vedoucí DES OP Záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň. "Drzost těchto ptáků nezná hranic a pro rybu klidně doletí až do středu města! Všechno nám to sežerou! To jsou nejčastější telefonáty posledních dnů, které zase do běla rozpalují mě."

Makoň vysvětlil, jak k celému ´kormoránímu problému dochází´. "Hejna u nás zimujících kormoránů, převážně ze severských zemí, se dala do pohybu a začínají se přesouvat zpět k severu. Nikam však nespěchají, neboť naše přerybněné rybníky a uměle upravená koryta řek bez přirozeného úkrytu pro ryby jsou pro ně prostřenou tabulí. Jinak tolik oblíbené rybníky jsou naštěstí zamrzlé a tak tentokrát neřvou, a ti jediní mohou řvát oprávněně, rybníkáři, ale sportovní (zájmoví) rybáři, kteří rádoby prostřednictvím svých svazů ´obhospodařují´ řeky. Do pohybu se ale pravděpodobně daly i ryby. Pozvolná přirozená migrace proti proudu však končí ve velkých hejnech pod překážkami, které prostě nemohou ryby překonat. Jako například právě 4 metry vysoký jez u Mrakodrapu na řece Radbuze a nebo hráz Borské přehrady atd."

Kormoráni nejsou žádní debilové, říká Karel Makoň

"K čemu pak zcela logicky dochází?" nastínil zásadní otázku Makoň. "Kormoráni využijí všech výše uvedených skutečností a začnou ryby, shromážděné pod lidskou rukou vytvořenou překážkou, z lidskou rukou vydlážděného a upraveného koryta řeky lovit! To vše se odehrává brzy ráno za rozbřesku, kdy je ve městě relativně klid. Jejich cílem není zbůhdarma zabíjet a lovit velké generační ryby, aby se mohli vyfotit do rybářského časopisu, ale s co nejmenším energetickým výdajem ulovit co nejvíce potravy a přežít! Zjednodušeně nasytit se a odletět na své klidové stanoviště, kam ideálně svítí celý den sluníčko, kde budou čekat do druhého dne a potažmo až do samotného jara. Oni kormoráni totiž nejsou žádní debilové a mají to za ta léta vyzkoušené!" konstatoval Makoň a dodal: "Upozorňuji přitom na skutečnost, že odstřelem 5 kormoránů, a to ještě těch nejblbějších, většinou mladých, ze stohlavého hejna nic neřešíme. Do stejného hejna totiž dvakrát nestřelíte! Plašením kormoránů, kteří sedli na vodu a začali lovit, škody na rybách zdvojnásobujeme! Vyplašený kormorán s rybou ve voleti rybu okamžitě vyvrhne a pak si musí ulovit novou, jelikož mrtvé ryby nežere! Kormoráni, kteří zde zimují, hnízdí většinou mimo území naší republiky. Jejich počet je dnes tak velký, že pokud mezi nimi nevypukne nějaká přirozená samoregulace (nemoc, paraziti, hlad) nemáme stejně šanci jejich stav jakkoliv snížit! Vyzkoušeno například u lišek - zeptejte se myslivců, jak se jim daří snižovat lovem jejich populaci! Kormorán velký je stále ze zákona zvláště chráněný živočich, k jehož plašení, lovu a zásahu do jeho přirozeného vývoje je potřeba speciální výjimka ze zákona a tu sportovní rybáři nemají! Já jí jako vedoucí stanice mám, ale odmítám se podobné taškařice a hledání obětního beránka, na kterém bychom si my lidé v době hospodářsko-politické krize ´zchladili žáhu´, účastnit!"

Foto: Záchranná stanice živočichů Plzeň

"Záchranný transfer ryb na Berounce při úpravě mlýnského náhonu v Bukovci. Na přiložených fotografiích je vidět obrovské množství ryb i přesto, že se jedná o lokalitu s dlouhodobým výskytem zimujících kormoránů velkých, a to mluvím o stovkách ptáků!" uvedl ke snímkům z transferu ryb Makoň.

SDÍLEJTE ČLÁNEK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT