Labutě ohrožuje elektrické vedení, ale i přílišné přikrmování!

Dva velice podobné kuriózní případy záchrany labutí velkých řešili v minulých dnech rokycanští ochránci přírody nedaleko Zbirohu a v Hatích na Berounsku.

"Vždy se jednalo o nález labutě velké, která je jedním z největších létajících ptáků u nás. Dosahuje délky 150 centimetrů, rozpětí kolem 240 centimetrů a hmotnosti až 13 kilogramů. V těchto dnech se již labutě začínají potulovat po okolí a hledat si vhodnou vodní plochu k přezimování, a to bývá problém," uvedl předsedy rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis a pokračoval: "Vlivem nezkušenosti či nepozornosti zřejmě došlo v obou případech ke kolizi labutě s venkovním vedením elektrického proudu, přičemž labuť spadla v prvním případě na vozovku a v druhém do oploceného pozemku, ze kterého by se bez pomoci člověka nedostala."

Díky upozornění všímavých lidí a v prvém případě i v součinnosti s Policií České republiky se podařilo obě labutě odchytit, ošetřit a posléze i vrátit do volné přírody. "I když v obou případech vše nakonec dopadlo dobře, je dobré si uvědomit, že celá řada opeřenců nejrůznějších druhů denně umírá v blízkosti sloupů elektrické energie," poznamenal Moulis, podle kterého mohou být labutě v této době ohroženy nejen sloupy vysokého napětí, ale i díky přílišné starostlivosti lidí. "Hnízdí totiž převážně na stojatých vodách a po vyvedení potomstva zde zůstávají do zámrazu, což je právě v této době. Velice často si získávají sympatie lidí, kteří je přikrmují a díky tomu i při prvních mrazech neodlétají. Stejně tak zpravidla neodlétají ani při výlovech rybníků, kdy vodní hladina zmizí a labutě zůstanou na blátě. Proto by bylo vhodné je v této době nepřikrmovat, aby labutě odlétly na tekoucí vodu, kde najdou vhodnou a přirozenou potravu pro zdárné přezimování!"

Podle Moulise navíc ochránci přírody či ornitologové labutě na mnohých zimovištích dostatečně přikrmují. "Horší je to na stojatých vodách. Díky lidské, byť dobře míněné pomoci, kdy jsou zpravidla krmeny jednostrannou a zcela nevhodnou potravou jako je chléb a pečivo, jejich organismus ochabuje. Tím je nejen náchylnější k nejrůznějším nemocem, ale zároveň ani labutě nemají potřebu odletět. Trvá-li tento stav delší dobu, mohou nastat potíže," vysvětlil Moulis a dodal: "Obavy o případné přimrznutí labutí jsou však zbytečné, neboť labuť velká je severský pták dobře přizpůsobený pro život v zimě. Proto jsou případy, kdy přimrzne k ledu velice ojedinělé a vždy je doprovází nemoc či jiné oslabení organismu. Za více než dvacetileté působení naší záchranné stanice jsme řešili snad jen pět případů, kdy labutě skutečně přimrzly." Přikrmování ptactva – labutě nevyjímaje je podle ochránců přírody jako vše ostatní nutno dělat s rozumem. "Vhodná je i konzultace s ochránci přírody, ornitology či myslivci, kteří mají dostatek informací i zkušeností s přikrmováním volně žijících živočichů, zvěř nevyjímaje," poznamenal Moulis.