Sokolnictví získává na Rokycansku své příznivce

Dravci, psi, jejich páni a příjemné podzimní počasí. Alespoň tedy v Oseku. Taková byla atmosféra sokolnických výcvikových dnů, které se v nedávné době uskutečnily na Rokycansku.

Díky spolupráci myslivců, sokolníků a ochránců přírody, kteří akce organizačně zajišťovali, se podařilo představit tento zajímavý koníček veřejnosti, získat nové zájemce i pořídit zdařilé fotografie.

První setkání, které představilo tento zvláštní způsob lovu, se uskutečnilo v Oseku - malebné obci nedaleko Rokycan. Počasí bylo více než ideální, a proto se sokolníci vydali hned do honitby. Společně prošli několik zajímavých lokalit.

"V této honitbě lze pozorovat nejrůznější druhy zvěře, ale nejrozšířenější je zde zvěř srnčí a černá, tak jako ve většině honiteb na Rokycansku. Přesto, že jsme se k úlovku nedostali, zcela jistě jsme nelitovali příjemně stráveného dne ve volné přírodě," uvedl předseda rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.

Druhé výcvikové setkání se uskutečnilo ve Volduchách - sousedící obcí s Osekem. Přestože celý dne vládlo nevlídné počasí, partu rokycanských sokolníků to od pravidelného výcviku svých dravců neodradilo. I tady dravci v blízkosti člověka vzbudili pozornost a respekt nejen samotných pánů, ale i přihlížejících, kterých bylo skutečně hodně. Azyl tentokráte poskytlo Myslivecké sdružení Volduchy.

"Sokolnictví – umění lovu s dravými ptáky je známé již několik tisíciletí. Na našem území se s ním prokazatelně setkáváme v devátém století. Největší rozmach však zažívá ve středověku. Lov s dravými ptáky byl záležitostí především šlechty a chovem sokolů i jejich výcvikem se zabývaly významné feudální dvory i církevní řády, které zakládaly sokolnické školy. Vycvičený sokol představoval vzácný dar mimořádné hodnoty a byl často využíván k diplomatickým účelům," prozradil Pavel Moulis.

FOTO: Pavel Moulis