V přírodě je teď plno mláďat, ne vždy potřebují ´záchranu´!

Nastává doba mláďat a do záchranných stanic se někdy i zbytečně dostávají mláďata nejrůznějších živočichů. Před zdánlivou záchrannou  mláďat varují ochránci přírody z Rokycan.

"Nastala doba mláďat a tak i několikrát denně vyjíždějí ochránci především pro nalezená mláďata různých volně žijících živočichů. Ne vždy je však pomoc člověka na místě. Řada druhů nechává svá mláďata relativně bez dozoru, aby se k nim posléze vrátila a nakrmila je," uvedl předseda rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis s tím, že se často stává, že lidé najdou vypadlé ptačí mládě z hnízda či savčí mládě v trávě. "Hlazení, sbírání a nošení mláďat domů je však obrovskou chybou. V případě ptáčete je ještě jakási naděje vrátit mládě zpět rodičům či jej podložit do hnízda adoptivním pěstounům, ale v případě savčích mláďat, jako jsou kuny, lišky, zajíci, veverky či srnčata, je návrat do přírody téměř nemožný a z mláděte se stává doživotní chovanec potřebující lidskou péči!"

Ačkoliv se ochránci přírody snaží veřejnost co nejvíce informovat, nevhodně odebraných mláďat z přírody v některých oblastech neubývá.  "Občas je odebrání mláděte z přírody skutečně poslední možností jak jej udržet při životě. Zvláště v těch případech, kdy se mládě zamotá do zbytků provazu, drátů či jiných nevhodných materiálů v přírodě. Pak je záchrana na místě, stejně tak jako v případě viditelných zranění na mláděti. Pokud však někde spokojeně leží či sedí není důvod jej z přírody brát!" vysvětlil Moulis a dodal, že je lepší z povzdálí sledovat co se bude dít, případně informovat myslivce či ochránce přírody, kteří mají dostatek zkušeností rozhodnout zda-li pomoci. "Uvědomme si však také skutečnost, že obecně 80 % mláďat všech druhů se nedožije druhého roku života. I když se nám to může zdát jakkoli kruté, v přírodě mají místo skutečně jen ti nejsilnější a člověk by do tohoto systému neměl příliš zasahovat, neboť může udělat víc škody než užitku."