Kde se vzaly dluhy v Evropě?

Člověk nemusí být ekonom, aby mu bylo jasné, že současná ekonomická situace v Evropě je špatná. Dluhy už zničily Řecko a Česká republika se řítí směrem škrtů a nižší úrovně obyvatel nejasným směrem. QAP se vydal za Zdeňkem Nolčem ze Směnárny Zbrojnická, aby nám, laikům, trochu objasnil, proč je podle jeho názoru taková situace v Evropě.
Jsou příčiny dluhové krize jasné? Může za to EU?
O příčinách dluhové krize se v Evropě moc nemluví, teď se mluví jen o tom, že Řecko je na dně a za ním půjdou další státy. Byla vůbec myšlenka jednotné unie v Evropě dobrá? "Původní myšlenka EU byla dobrá, šlo o to, udržet Evropu jednotnou hlavně bez válek. Šlo o lepší prosperitu států a také volný pohyb zboží, lidí se společnou měnou," vysvětluje původní myšlenku EU Zdeněk Nolč ze Směnárny Zbrojnická s tím, že od toho se ale upustilo a nefunguje to dle původního směru. Nyní je podle Nolče problém Řecko, díky společné měně totiž je řecký dluh vlastně všech.
Kdy tedy dluhová krize začala? "Problémy nebyly do té doby, kdy byla stabilní finanční situace na trhu a to ve smyslu nezadlužování se. Byla tady totiž fixní, rezervní měna. Tou byl dolar. Tato stabilita tady byla zhruba od roku 1947 do 1971," vysvětluje směnárník. V této době totiž všechny státy fixovaly svou měnu ve stejném kurzu vůči dolaru. To fungovalo. Součástí stability byl také tzv "zlatý standard". Dolar byl dá se říci jištěn zlatem. "V této době nebylo státům umožněno, aby své dluhy nebo inflaci kryly dotiskem bankovek a tím platit dluhy," vysvětluje Zdeněk Nolč. A po 70. letech se od tohoto systému upustilo. Nebyla fixní měna, nebyl "zlatý standard" a ve většině států fungovala velmi štědrá sociální politika. A státy si začaly dotiskovat bankovky.
Morální hazard
V současné době je tzv "morální hazard" velkým problémem všech ekonomik, ne jen té naší. Co to je "morální hazard"? "Jednoduše se to dá říci tak, že ten, kdo udělá dluhy, není potrestán bankrotem, ale místo toho se mu pomáhá," vysvětluje směnárník s tím, že ukázkou je právě Řecko. Tito lidé právě v mnoha státech panují a je jedno zda vedou banky nebo podniky či přímo stát. "A to je špatně," myslí si Zdeněk Nolč. Pak je podle Nolče také velkou chybou anonymita trhu. "Už to není jako dřív, kdy každý znal svého továrníka. Nyní málokdo vůbec zná management firmy," konstatuje Nolč. A právě tyto dluhy pak za dlužníka platí státní kasa tedy daňový poplatník a ne on sám bankrotem.
Chyb je v současném kapitalismu na trhu podle Zdeňka Nolče mnoho. "Jednou z nich je třeba také to, že současnou mantrou všech států je růst HDP," myslí si směnárník s tím, že ne vždy růst HDP poukazuje na vyšší životní úroveň. Dalším problémem jsou také tzv "daňové ráje" nebo-li to, že si bohatý člověk své peníze jednoduše zdaní tam, kde je to nejvýhodnější. "Ale to není problém jen Evropy," zdůraznil Nolč.
Lék na dluhovou krizi?
Univerzální lék asi není, to by bylo velmi troufalé, kdyby malý ekonom ze směnárny přišel s lékem na krizi v Evropě. "Ale vyměnit vládu jednoduše nestačí," upozorňuje Nolč. "Tady totiž vůbec nejde o politiky, ti jsou totiž dle mého názoru ovládáni lobbisty, nadnárodními korporacemi," zdůrazňuje Zdeněk Nolč. Každý, kdo se chce nyní prosadit v politice, musí mít finanční zázemí. A právě to poskytují nadnárodní korporace s lobbisty. Vyměníme-li vládu, dostaneme jen jiné loutky, evidentně.
Z dluhové krize Evropy se tedy zřejmě nedostaneme hned tak jednoduše. Otázkou je, kam až nechají naše vrchnosti situaci dojít.

O dluhové krizi jsme hovořili s povolaným člověkem, který se penězi zabývá, se Zdeňkem Nolčem ze Směnárny Zbrojnická, více o směnárně ve Zbrojnické 4 pod náměstím v Plzni najdete přímo na webu Směnárna Zbrojnická nebo v rubrice QAP doporučuje.