Neděle a pondělí jsou největšími církevními svátky roku

Největšími slavnostními dny roku jsou pro církev bezesporu Velikonoční neděle a Boží hod velikonoční. Slaví se Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. na počest ježíšova vzkříšení se konají po celém světě bohoslužby a chodí se ke svatému přijímání. Pro věřící jsou Velikonoce svátky vykoupení a naděje znovuzrození. Slavností Zmrtvýchvstání pak vrcholí liturgický rok křesťanů. Nepsaným pravidlem, které bychom dnes určitě rádi obnovili, byl zákaz práce. Nesmělo se zametat, stlát, vynášet hnůj z chlévů a mýt nádobí nebo také vařit. Sváteční oběd se proto připravoval den předem tedy o Bílé sobotě. Dodnes nosí katolíci velikonoční pokrmy k posvěcení. Čím více na východ tím bohatší jsou tradice nejen v posvěcování ale i v bohatosti svěcených pokrmů. Oslava Velikonoc ale nekončí Božím hodem, trvá dalších padesát dnů až do slavnosti Seslání Ducha svatého, tedy Letnic.