Pozor na nákupy na sociálních sítích, obchodníci nezřídka obchází zákon

Pro nákup na sociálních sítích platí stejná pravidla jako pro nákup v klasickém e-shopu. Obchodník musí zákazníka informovat o jeho právech a respektovat zákonná ustanovení, například možnost vrácení zboží bez udání důvodu.Prodejci však v praxi velmi často využívají neznalosti zákazníků a obcházejí zákon.

"Na poradenské lince dTestu 299 149 009 se setkáváme s tím, že obchodníci odmítají uznat právo zákazníka na vrácení zboží bez udání důvodu v zákonné lhůtě 14 dnů od doručení, a to s odůvodněním, že nejsou e-shopem. Někdy dokonce neuvádí ani dostatek kontaktních údajů, a zákazníkovi tak omezují možnost komunikace či vrácení zboží," uvedl vedoucí právní poradny dTestu Lukáš Zelený.

Ustanovení občanského zákoníku o smlouvách uzavíraných na dálku platí pro každého podnikatele, který svými dostatečně konkrétními nabídkami oslovuje spotřebitele za využití některého z prostředků komunikace na dálku. Internet tímto prostředkem v každém případě je a není rozhodné, zda má obchodník vlastní internetové stránky či využívá platformy sociální sítě jako např. Facebook nebo aukčního portálu jako např. Aukro. Podstatné je, že podnikatel nabízí zboží určitých parametrů a na spotřebitelovu objednávku reaguje zasláním objednaného zboží. Není tedy sporu, že k uzavření kupní smlouvy došlo, jakmile prodejce spotřebitelovu objednávku obdržel.

"Doporučujeme vyvarovat se nákupu u obchodníků, kteří o sobě na Facebooku výslovně tvrdí, že nejsou e-shopem, případně neuvádí informace dle zákona či jasné a ověřitelné kontaktní údaje," varuje Lukáš Zelený.

Pokud se spotřebiteli stane, že se při vrácení zboží setká s podobným postupem, má hned několik možností, jak se bránit. Nesplněná informační povinnost zakládá spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku dokonce do 3 měsíců od převzetí zboží a požadovat zpět peníze včetně poštovného. Pokud se přes veškerou snahu nepodaří s obchodníkem dohodnout a peníze získat zpět, doporučujeme zaslat mu předžalobní výzvu ke splnění jeho zákonné povinnosti pod hrozbou žaloby k soudu. V případě podezření, že obchodník nemá platné živnostenské oprávnění, lze podat podnět též živnostenskému úřadu.