Znáte tradice Velikonoc?

V současné době jsou už Velikonoce pro většinu lidí svátky jídla a volna. Ne každý ale zná tradice a původ Velikonoc. QAP zjišťoval víc o pomlázce a názvu Velikonoce.

Název Velikonoce

Tento nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, má název odvozen od Velké noci. A to byla noc, kdy právě Ježíš Kristus vstal z mrtvých.

Tradice

Už to není to, co to bývalo, ale přesto několik základních tradic přetrvává i v současné uspěchané době. Patří sem neodmyslitelně vejce, které je symbolem života. Barví se z lidových zvyků a slečny jimi odměňují koledníky. Ti je za to omladí pomlázkou. A právě pomlázka není jen tal obyčejné proutí. Její mašličky a pentle mají také svá pravidla.

Barvy na pomlázce

Kromě toho, že pomlázka musí být z mladého proutí, vážou sem koledníci pentle. Jen málokdo ví, jaká barva má jaký význam, protože každá barva má nějakou symboliku:
Rudá stuha = náklonnost a láska
Modrá = naděje
Žlutá = odmítnutí
Zelená = chlapec je dívce oblíbený

K další velmi oblíbené tradici patří polévání něžného pohlaví studenou vodou či dokonce vhození ženy do studené vany či potoka, pokud to možnost dovolí. Voda má podle tradice očistný charakter, čerstvá tekoucí voda zaručovala mládí a krásu.

Jako symbol záchrany a obětování se Ježíšem za záchranu a spásu světa je dalším symbolem Velikonoc beránek.

Zajíček zase pochází z pohanských rituálů oslavující příchod jara, avšak v v byzantských dějinách představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíčka, který pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

Jak se slaví jinde

V USA například v sobotu večer barví celé rodiny společně vajíčka a v pondělí je pak děti "loví". Jsou totiž dle legendy schována po domě a zahradě velikonočním zajíčkem.

V Anglii zase ženy přivazují muže k židlím a za propuštění chtějí peníze.

V Norsku je tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami.