Hrdinové mezi námi: Jaké jsou příběhy plzeňských dobrovolnic?

„Pomáhám uprchlíkům z Ukrajiny před sídlem cizinecké policie v Jagellonské ulici, kde lidé stojí od brzkých ranních hodin nebo přes celou noc ve frontě. My jim jako dobrovolníci Totemu nabízíme teplé nápoje, teplý čaj, teplou kávu a potom samozřejmě nějaké jídlo. Spousta lidí, kteří vědí o tom, že tady stojíme, přináší přes den různé druhy potravin. Stejně tak pomáhá charita nebo naprosto cizí lidé, kteří například přinesou várnici polévky, a my ji poté roznášíme lidem,“ říká Ilona Jehličková, která se v současné době aktivně stará o uprchlíky v Jagellonské ulici.

Co vám dobrovolnictví přináší? „Jsem moc šťastná a spokojená, když vidím, že ta pomoc je takhle obrovská. Ovšem musíme se připravit na to, že ten nápor bude větší a větší, protože válka stále pokračuje a lidé se potřebují dostat do bezpečí. Když poslouchám příběhy jednotlivých rodin, myslím si, že si to mnoho z nás nedokáže ani představit. Odejít s dítětem v náručí a jen s taškou těch nejnutnějších věcí do naprostého neznáma,“ uvádí Ilona Jehličková.

Jak jste se k dobrovolnictví dostala? „V Totemu jako dobrovolnice působím od roku 2009. Cesta se mi otevřela dobrovolnictvím v Hospici svatého Lazara a dále jsem pokračovala, jak bylo potřeba. Covidová situace nás všechny prověřila, nakupovala jsem lidem jídlo, vynášela jsem jim odpadky, povídala jsem si s nimi. Byla jsem součástí toho celého příběhu dobrovolnictví a dnes to stále pokračuje. Mě to přináší naprosté uspokojení,“ dodává s úsměvem Ilona Jehličková.

Desítky dobrovolníků denně pomáhají v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině. Jejich koordinaci zajišťuje Lenka Procházková z dobrovolnické organizace Totem: „Uprchlíkům z Ukrajiny před krajským centem poskytujeme zázemí, občerstvení, nebo jim pomůžeme, když potřebují s něčím poradit. Můžeme jim poskytnout veškeré informace o tom, co všechno v centru vyřídí nebo co k tomu potřebují. V KACPU působím jako jeden ze směnařů, starám se o to, kdy dobrovolníci přichází a jakou práci budou vykonávat. Dále se starám o nákupy jídla a zařizuji krizové situace, kdy potřebuje někdo s něčím aktuálně pomoci.“

Pomoc dobrovolníků je pro válečné uprchlíky často rozhodující. „Například jsme před pár dny řešili problém s jednou paní, která prostřednictvím KACPU dostala ubytování, ze kterého byla vyděšená. Jednalo se o problém s osobou, která tam měla pobývat s ní. My jsme pak museli rychle vyřešit jak postupovat dál. Někteří lidé pak ve frontách kolabují, protože jejich cesty často zahrnují několik dní spánku na zemi vlaku bez jídla nebo potřebného oblečení. Ovšem často pomáháme i při psychické zátěži. Před KACPU se nám například sesypala paní, které zrovna volala rodina, že jejich město bombardují. Není to pro ně vůbec jednoduché, proto je i psychologická pomoc velmi důležitá,“ popisuje Lenka Procházková.

„Do Totemu jsme se dostala na začátku covidové pandemie, což je dva roky zpátky. Chodila jsem lidem nakupovat a pomáhala jsem starším lidem. Já jsem člověk, který neumí zůstat sedět doma, když vím, že mohu pomoci. Baví mě to a mám radost z toho, když mohu někomu jejich náročnou životní situaci ulehčit,“ uzavírá Lenka Procházková.

Během 18. až 19. března se v prostorách DEPO2015 uskuteční Dny dobrovolnictví v Plzeňském kraji, kde se setkají nejen zástupci z dobrovolnice organizace Totem. Sejdou se zde dobrovolníci, koordinátoři dobrovolníků, zástupci přijímajících i vysílajících organizací, či představitelé státní správy. Ti všem příchozím představí, co dobrovolnictví ve skutečnosti obnáší nebo kde se mohou zapojit. Akce je určena i pro rodiny s dětmi, seniory, firmy nebo jiné organizace.

foto: ilustrační