Je tady svátek svatého Martina. Co říkají legendy a co velí tradice?

Svátek svatého Martina je dodnes spojený s hodováním, speciálně pečenou husou a samozřejmě svatomartinským vínem. Kde se ale vzala tradice a co vypráví historie nebo legendy?

Martin Tourský, později známý jako svatý Martin, se narodil roku 316 našeho letopočtu jako syn římského důstojník v římské provincii Horní Panonie, tedy v dnešním Maďarsku. Už v patnácti letech se stal vojákem.

A nyní legenda. Ta vypráví o tom, že jedné chladné noci potkal Martin žebráka, který po něm chtěl almužnu. Protože ale Martin nic neměl, rozetnul svůj plášť na dva kusy a jeden dal polonahému chudákovi. Další noc se mu pak zjevil Kristus v části pláště, kterou žebrákovi věnoval. Právě proto pak na Velkou noc v roce 339 přijal křest a život zasvětil Bohu. O patnáct let později opustil armádu a stal se biskupem v Tours. I tak ale žil dál jako mnich.

Svatý Martin je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. Už v daleké minulosti patřil jeho svátek k nejoblíbenějším z celého roku. Vždy byl spojován s příchodem prvního sněhu, zároveň ale také s bohatým posvícením. Krom hodování se vždy konaly také trhy a jarmarky. Ve vinařství samozřejmě patřil tento den oslavám nového vína.

Proč svatomartinská husa?

Na sváteční stůl neodmyslitelně patří svatomartinská husa. I s touto tradicí je spojená legendy, respektive dvě verze. Podle jedné husy svatého Martina rušily při kázaní, a tak si vysloužily trest "nejvyšší". Podle druhé verze byl Martin tak skromný, že se netoužil stát biskupem a před volbou se schovával mezi husami. Právě ty ho ale prozradily.

Krom husy se ale na svatého Martina pekly také rohlíky plněné mákem nebo povidly a nechybělo ani mladé víno.

FOTO: ilustrační