Marcela Krejsová: Ministr financí musí svůj přístup změnit

11.10.2010 3:15

Plzeň vyhrála před měsícem titul Evropské hlavní město kultury 2015. Aby jím v roce 2015 skutečně byla, bude třeba spousta práce a spousta peněz. Náměstkyně primátora Marcela Krejsová Qapu.cz řekla, že ministr financí bude muset přehodnotit svůj odmítavý přístup ohledně financí pro Plzeň jako EHMK 2015.

2
123

Náměstkyně primátora pro oblast kultury a cestovního ruchu Marcela Krejsová bude stát společně s Milanem Svobodou, Yvonou Kreuzmannovou, Petrou Holzovou a Petrem Šimonem v čele obecně prospěšné společnosti Plzeň 2015, která má za úkol naplnit všechny vize a projekty z přihlášky, se kterou Plzeň vyhrála titul Evropské hlavní město kultury 2015.

Společnost 2015 už je založena, co bude následovat?

První, co bylo třeba udělat, je zajištění vzniku společnosti, všechny administrativní věci. Další věc je, že musíme připravit prostory, kde by měla společnost fungovat. Máme schválené sídlo do Pražské 19, což je historická vodárenská věž. Ještě to bude předmětem debat, protože finančních prostředků není dostatek a s největším pravděpodobností tam bude muset dojít buď k posílení příkonu elektrické energie nebo jiné změně vytápění. Je to vytápěno přímotopy, ale jen pro potřeby galerie, kde lidé v zimních měsících zůstávají v kabátech. Společnost by mohla začít fungovat od ledna, možná od prosince. Zatím se asi budeme scházet různě, kde to půjde.

Jak bude společnost velká, kolik lidí v ní bude pracovat? 

Ve chvíli, kdy začneme pracovat, tak tým nebude samozřejmě tak široký, jako se počítá v letech 2014-15. To by se v něm mělo pohybovat kolem 20 lidí plus samozřejmě dobrovolníci. V přípravné fázi na tom spolupracovalo taky spoustu lidí a ne všichni byli zaměstnanci. Musíme také vypsat výběrové řízení na ekonoma, finančního ředitele, protože tam půjde o velké peníze a bude třeba je velmi pečlivě administratovat a hlídat, vyúčtovávat, takže to musí být člověk, který je v tom velmi zběhlý. Budeme potřebovat někoho na PR marketing, protože v podstatě třetina provozních nákladů by se měla věnovat na marketing, na což jsme kladli důraz už v přihlášce.

Jaké jsou první úkoly společnosti?

Musíme sestavit rozpočet, přesný harmonogram, jak budeme podle přihlášky postupovat dál. Když to řeknu zjednodušeně, tak úkolem týmu je realizovat vize, které jsou v přihlášce. Musí se to ale rozdělit na věci investiční, což je věc investičního odboru magistrátu města Plzně a krajského úřadu, ovšem my to musíme kontrolovat. Další důležitou věcí je rozdělit jednotlivé projekty na ty, kde se dá žádat o peníze v rámci evropských grantů a různé jiné podpory. Na titul EHMK totiž žádný speciální program není, kam by se dalo žádat. Musíme se tedy domluvit se státem, s ministerstvem kultury a ministerstvem financí. Samozřejmě jsem zaznamenala prohlášení ministra financí, ale přesto si myslím, že on ten svůj přístup musí přehodnotit ve chvíli, kdy zjistí, o čem vlastně ten projekt je. Stát tu soutěž vyhlásil, stát ji garantuje, takže stát se nemůže otočit zády k tomu, že my ten rok budeme reprezentovat českou kulturu v rámci celé Evropy.

Mrzelo Vás to třeba i osobně?

Mrzelo mě osobně to přikré odmítnutí, protože jsem si naprosto jistá, že o tom projektu nic neví. Já tomu rozumím, že finančních prostředků není dostatek, že se musí škrtat, ale nemělo by se škrtat tam, kde je rozvoj. Já si myslím, že se nad tím ještě zamyslí. A hlavně, my ty peníze nepotřebujeme zítra. Možná, že se toho polekal, že teď přijdeme s nataženou rukou, že chceme finance. Nechceme finance teď. My budeme potřebovat pomoc v letech 2012 až 2015. A nemusí to být najednou. Zrovna tak jako počítáme s městskými penězi také v etapách. A já si myslím, že to nejsou takové částky, které by zlomily vaz, jak městu, tak státu. A měl by se podílet i kraj.

Odkud tedy můžete získávat peníze na projekty?

To je jednoduché. Jednou z možností jsou veřejné finanční prostředky, a ty jsou: Evropská unie, stát, region, obec. Pak je samozřejmě možnost privátních zdrojů, což dá práci, ale určitě je to jedna z těch velmi důležitých pozic a funkcí té obecně prospěšné společnosti sánět privátní partnery do projektu. To se týká investičních projektů, pak jsou takvzané ´měkké´ projekty a ty mají ještě navíc možnost získávat peníze v rámci evropských programů. Počítáme samozřejmě i s tím, že bychom měli obdržet cenu Melliny Mercouri, což je 1,5 milionu Eur. To jsou programové peníze na rok 2015, ale ty dostaneme skutečně až poté, co monitorovací výbor řekne ano, v Plzni dělají všechno, co dělat mají a spěje to ke zdárnému konci.

Monitorovací výbor? Tím se dostáváme k informaci, že činnost společnosti Plzeň 2015 a naplňování přihlášky, se kterou Plzeň titul vyhrála, budou údajně sledovat zástupci soutěže.

Ano, první návštěvu monitorovací skupiny očekáváme někdy za rok. Přijedou se podívat, jestli ´konáme´. Pak jezdí dál v pravidelných intervalech.

Vnímáte nějaké změny v reakcích nebo vůbec chování Plzeňanů oproti době, kdy jste se začínali s kandidaturou?

V těch počátcích to budilo nedůvěru a ono to právě chtělo přesvědčit lidi, že jde o ně. Že je to o jejich hrdosti, jejich městě, že to je ohromná věc, dosáhnout takového úspěchu, získat tento titul. To byla ohromná práce a musím říct, že zlom nastal 12. června. Den Meliny Mercouri podle mě lidi přesvědčil o tom, že to není o koncertech, kdy přijedou hvězdy, může to i tak být, ale nemůže to být postavené na tom. Lidi se přesvědčili, že je to o prostoru ke kreativitě a komunikaci všech se všema. Což je sakra podstatný rozdíl, jestli jdete někam pasivně na něco koukat a nebo jestli máte prostor, se toho aktivně zúčastnit. A na Americké to bylo v ten den krásný, tak fungovali na pódiích mezi jednotlivými představeními vlastně takové workshopy, lidi se to učili jedni od druhých. V tomhle stylu bychom rádi pokračovali dál.

Po vítězství titulu už jste naznačili, že chcete dál co nejvíce zapojovat veřejnost. Jak to bude vypadat?

Program bude mít tři úrovně. První bude o té nejvyšší profesionalitě, to znamená mezinárodní a velké projekty, které mají samozřejmě i svou produkci. Druhá kategorie, to jsou třeba neziskovky, které mají strašnou chuť a mají to vymyšlené a i by to udělaly, ale neumí ten kulturní marketing, takže to bude takzvaný Kulturní couching, my jim poskytneme lidi, kteří je to vlastně naučí. Je to jakoby další přidaná hodnota, protože to, co je naučíme, už jim zůstane napořád. My je podpoříme produkčně a marketingově. Třetí kategorie my připadá strašně zajímavá, je to takzvaná Banka kreativních nápadů. Spoustu lidí má výborné nápady, ale zavrhne je, protože je nemá jak realizovat. S tím se nemusí trápit a pošlou svůj návrh do této banky. My je dál budeme i nabízet těm, kteří je dokážou zrealizovat.

Aby lidé tak nějak nepozapomněli, poběží další akce v rámci projektu 2015?

Určitě, poběží stále. Například od 11. do 17. října Týden hispánské kultury, který s tím velmi souvisí. Bude průvod, filmy, přednášky. Na podobných akcích se mi líbí, že se nesoustředí jen na to pasivní koukání, ale že to má daleko větší zásah. Bude tam třeba i originální autorské čtení ve španělském jazyce, které se bude překládat, budou se vyučovat hodiny flamenga, měla by tu být i gastronomie. 

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT