Mladí Plzeňané chtějí obnovit Chotkovo sedátko v Lochotínském parku

01.11.2011 8:01

Občanské sdružení Pod Zelenou Horou chce v Lochotínském parku v Plzni obnovit altánek Chotkovo sedátko. Město už odsouhlasilo příspěvek maximálně 226 tisíc korun, který je ale podmíněný získáním dotace z grantového programu Vpohybu.

Chotkovo sedátko
Chotkovo sedátko - souč.Chotkovo sedátko

Neformální skupina mladých chce v Lochotínském parku obnovit Chotkovo sedátko - altánek, který stál od poloviny 19. století a nabízel příjemné posezení.

Správa veřejného statku města Plzně už uzavřela s občanským sdružením Pod Zelenou Horou dohodu o partnerství v projektu Dýchejme za park na Lochotíně, jehož podstatou je výstavba altánku Chotkovo sedátko.

S nápadem začít s obnovou Chotkova sedátka, altánku z poloviny 19. století se stolem a lavičkami, se v říjnu letošního roku na Radu města Plzně obrátila neformální skupina mladých, vedená Lukášem Máchou. V otevřeném dopise uvádí: "V našem hledáčku již několik let figuruje místo, které založil významný plzeňský purkmistr Kopecký. Jedná se o Lochotínský park, který je – přiznejme si – několik let všemi opomíjen a připomíná spíše park z pohádky o Šípkové Růžence, ač se jedná o jeden z nejvýznamnějších parků v Plzni." Správnost svého rozhodnutí obnovit dříve Plzeňany hojně využívané místo k odpočinku má občanské sdružení stvrzeno také anketou, která čítá 250 podpisů a 130 vyplněných anketních lístků. Z nich vyplývá, že 87 % návštěvníků parku si přeje oživení tohoto místa.

"Iniciativu skupiny mladých Plzeňanů jsme přivítali a rozhodli se podpořit jejich záměr uzavřením dohody o partnerství, která zahrnuje finanční spoluúčast města ve výši 226 tisíc korun. Podmínkou je ale získání osmdesátitisícové dotace z grantového programu Nadace Vodafone," uvedl náměstek primátora Miloslav Šimák.

Altánek Chotkovo sedátko chtějí mladí vystavět i vlastní dobrovolnou prací, hodlají odpracovat minimálně 100 hodin. Město zpracuje projektovou dokumentaci, zajistí úpravu stávajících ploch, podlahu a nákup mobiliáře.

"K hlavnímu využití prostoru dojde až po realizaci projektu, kdy hodláme ve vzniklé malebné scenérii pořádat kulturní a společenské akce komorního charakteru," píše se v otevřeném dopise. Na akcích by se sdružení chtělo podílet společně s týmem Plzeň 2015.

Pro obnovu Lochotínského parku bylo vydáno územní rozhodnutí v roce 2007 a více se o tehdejším plánu dočtete na webu Správy veřejného statku města Plzně: www.svsmp.cz.

Lochotínský park má za sebou historii dlouhou téměř 180 let. Jeho vznik ve třicátých letech 19. století souvisel s plánem vybudovat v Plzni lázně s velkým parkem. Ty měly využívat zejména pramen údajně léčivé vody na svahu lochotínského vrchu.
Park se jako součást lázní začal budovat za purkmistra Martina Kopeckého. Byly postaveny lázeňské domy, upraveno koryto potoka, postavily se můstky a vznikla poustevna vytesaná do skály. O něco později byl nad poustevnou vystavěn dřevěný altán, z něhož se otevíral krásný pohled na centrum Plzně. V roce 1883 byl altán pojmenován Chotkovo sedátko. K areálu patřil ještě pamětní pískovcový sloup a malý vodopád. 

Nad pramenem léčivé vody v dnešním areálu nemocnice Privamed vyrostla kolonáda. Lázně zahájily provoz v roce 1834. Úspěšné nebyly, ale park, který je obklopoval, se dále rozšiřoval. Dělo se tak i poté, co celý areál v roce 1849 koupil Měšťanský pivovar. V roce 1892 byl postaven proti lochotínskému pavilónku tropický skleník a byla vybudována známá alej Kilometrovka. Při založení měl park rozlohu zhruba pět hektarů, do roku 1945 se rozrostl na více než 70 hektarů.

Doba úpadku nejstaršího plzeňského parku přišla po druhé světové válce. V letech 1960 až 1964 zasáhla jeho střed stavba velkého kamenného amfiteátru. Velkou ránu parku zasadila na konci sedmdesátých let minulého století stavba Karlovarské třídy. Kvůli ní byly odstraněny lázeňské budovy, restaurace i skleník.

Zdroj: MMP, foto historická pohlednice z roku 1848 a současný stav místa.

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT