Třicet let od nejsilnější vichřice v kraji! Podívejte se na HISTORICKÉ FOTKY

23.11.2014 19:41

23. listopadu je to přesně 30 let od úderu nejsilnější vichřice, která kdy řádila v kraji. Byla silnější než pozdější Kyrill a vlivem vichřice padlo tehdy 12 milionů kubíků dřeva. Stodská nemocnice přišla o střechu!

Utržená střecha nemocnice ve Stodu, archiv nemocnice
havárie vedení 400 kV, foto archiv Jiří Běl (2)havárie vedení 400 kV, foto archiv Jiří BělObnova vedení 400 kV, foto archiv Jiří BělPráce na odstraňování škod po vichřici, foto archiv Jiří BělUtržená střecha nemocnice ve Stodu, archiv nemocnice (2)Utržená střecha nemocnice ve Stodu, archiv nemocnice

Je to přesně třicet let od nejsilnější vichřice, která zpustošila lesy v Plzeňském kraji, napáchala obrovské škody a podepsala se i na nemocnice ve Stodu. Vichřice, která udeřila 23. listopadu 1984, byla silnější než pozdější Kyrill a o rok později Ema. QAP.CZ přináší dobové fotografie z odstraňování škod...

Rychlost až 150 kilometrů v hodině dosahovala vichřice, která se v roce 1984 23. listopadu prohnala Plzeňským krajem. Na mnoha místech zůstaly v lesích doslova holé pláně. Celkem padlo na 12 milionů kubíků vzrostlých stromů, na mnoha místech poničila vichřice elektrické vedení a tisíce lidí zůstaly bez proudu. Vichřice tehdy odnesla například i střechu nemocnice ve Stodu na Plzeňsku (viz fotogaleri).

"Kolem Nepomuku jižně od Plzně vichřice zcela zničila vedení o napětí 110 kV v délce 3,8 kilometru a vedení o napětí 400 kV v délce šest kilometrů. Některé stožáry vysokého napětí vítr zcela zdemoloval, dva z nich měly poškozeny i masivní betonové základy. Další stovky poruch způsobila vichřice na vedení a zařízeních nízkého napětí," přiopomíná mluvčí ČEZ Michaela Jirovcová.

Vichřice lámala sloupy elektrického vedení jako sirky...

Na tehdejší řádění živlu vzpomíná i muž, který se podílel na odstraňování škod. "Zmobilizovali jsme tehdy všechny dostupné provozní a montážní kapacity. Nejdříve jsme se museli pustit do zakotvování stožárů vysokého napětí, protože silný vítr neustával a hrozila další zřícení. Desítky pracovníků likvidovaly zdemolované stožáry,“ popisuje tehdejší události Jiří Běl, bývalý zaměstnanec západočeských elektráren, v současné době již v důchodu.

Vzhledem k tomu, že do Vánoc zbýval měsíc, museli energetici zmobilizovat všechny síly. Provedl se soupis použitelných dílů a ze dvou až tří poničených stožárů se sestavil nový stožár. Mírně poškozené díly se odvážely na opravy a zároveň byly zhotoveny díly nové. Podařilo se také narychlo převézt stožáry ze staveniště vysokého napětí v Komořanech. "Původní termín dokončení likvidace následků byl stanoven na 5. prosince, nakonec se ale díky řadě operativních kroků podařilo uvést pod napětí vedení 400 kV už 2. prosince. Vánoce mohli lidé na Plzeňsku strávit u rozsvícených stromků,“ dodává Běl.

Územím České republiky se ničivé vichřice prohnaly už několikrát. Podle dochovaných údajů v letech 1929, 1955, 1967, 1976, 1984, 1990 a naposledy v letech 2007 a 2008, kdy udeřily orkány  Kyrill a Emma. Největší škody ale zůstaly právě po vichřici, která zasáhla region 23. listopadu 1984. V lesích tehdy padlo 12 milionů kubíků dřeva, o dva miliony více než při orkánu Kyrill.

FOTO: archiv Jiří Běl, archiv nemocnice ve Stodu

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT