Univerzita zmapovala působení významného literárního teoretika v Plzni

Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni na sklonku uplynulého roku úspěšně završila projekt nazvaný "Působení Jana Mukařovského v Plzni".

Miloš Ševčík z katedry filozofie v něm jako vůbec první systematicky zmapoval pedagogickou, osvětovou a vědeckou činnost tohoto literárního teoretika v době jeho působení v Plzni v letech 1915 až 1925.

Ševčík se zaměřil jednak na Mukařovského působení na českém vyšším odborném gymnáziu v letech 1915 až 1919 a na dívčím lyceu a vyšším reálném gymnáziu města Plzně v letech 1919 až 1925. Věnoval se však také jeho aktivitám na poli popularizace vědy; upozornil zejména na přednáškovou činnost v Lidové universitě Husově, v odbočce Jednoty filozofické v Plzni a ve Volné lidové škole osvětového svazu v Plzni. Dále představil Mukařovského publikační činnost ve zpravodaji divadelního odboru vzdělávacího sboru Umění všem, zahájenou textem "O Nerudově divadelní kritice", ve kterém Mukařovský vyjádřil i své názory na potřebnost osvětové činnosti ve vztahu k divadlu.

Dalším zkoumaným okruhem byla Mukařovského odborná publikační činnost na poli didaktiky a literární teorie ve vymezeném období. Otázkami jazykové didaktiky se Mukařovský zbýval především v rozsáhlé studii "Vyučování jazyku mateřskému na školách francouzských a o potřebě jeho reformy na školách našich" (1925). Názory na jazykovou didaktiku předznamenávají jeho pozdější aktivity v oblasti školských reforem.

Nejvýznamnějším teoretickým pojednáním Jana Mukařovského z doby jeho pobytu v Plzni je však nepochybně "Příspěvek k poetice českého verše" (1923).  "Mukařovský v něm dochází k závěru, že rozdíly ve zvukové podobě poezie jednotlivých sledovaných autorů, kterými jsou především Jan Neruda, Svatopluk Čech a Jaroslav Vrchlický, vyplývají z odlišných způsobů tvorby těchto básníků. Dosažené závěry prozrazují inspiraci psychologicky orientovanou estetikou a zároveň předznamenávají jeho pozdější strukturalistické stanovisko," uvádí Ševčík.