Vědci ze Západočeské univerzity udělali významný pokrok ve vývoji chytrých oken

Tým profesora Jaroslava Vlčka z katedry fyziky a výzkumného centra NTIS Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni udělal další významný krok ve vývoji oken, která umí v závislosti na venkovní teplotě řídit průchod tepla.

Chytrá okna jsou založena na termochromickém efektu, který zajišťuje velmi tenká vrstva jednoho typu oxidu vanadičitého se specifickou strukturou. Tento materiál při určité teplotě změní své vlastnosti a začne odrážet infračervené záření. Díky tomu se okna obrazně řečeno uzavřou pro tepelné spektrum slunečního záření a v budově se udržuje tepelný komfort. To v budoucnu výrazně sníží náklady na klimatizaci.

Technologie průmyslové výroby chytrých oken s oxidem vanadičitým má zatím řadu úskalí. Týmu plzeňských vědců se však nyní podařilo vyřešit jedno z nich – metodu přípravy termochromické tenké vrstvy dokázali přenést do velkého depozičního zařízení. Vrstva vznikla na ultratenké skleněné fólii o tloušťce, která je jen o málo více než lidský vlas. To znamená další přiblížení k průmyslové výrobě chytrých oken.

„Mám radost, že naše osmiletá výzkumná práce přinesla úspěch. To ocenili i naši partneři v projektu, zejména představitelé Fraunhoferova institutu, kde jsme úspěšně uplatnili naše know-how,“ říká Jaroslav Vlček.

Výzkumný projekt Switch2Save, který se zabývá vysoce atraktivním a celospolečensky důležitým tématem šetření energie pomocí pokročilých úprav povrchu okenních tabulí, sdružuje devět partnerů napříč Evropskou unií.

foto: ZČU