Kůrovcová kalamita je prý u konce

27.08.2012 12:51

Od roku 2008 je Šumava pod útokem kůrovce. Žně mu ale podle vedení NP Šumava skončily. Kalamita je pod kontrolou, padl symbolický milióntý strom.

O posledním srpnovém víkendu byl asanován na Šumavě - Modravě symbolicky milióntý strom. Kůrovcová kalamita je prý u konce a letos se má asanovat o desetitisíce stromů méně než loni!

Od roku 2008, kdy orkán Kyril zanechal na Šumavě obrovskou soušť, všichni čekali jen na to, až bude konec kůrovcové kalamitě. A konec je tady. Podle NP Šumava je právě nešťastná kalamita pod kontrolou.

Poté, co Kyril pustošil lesy, se nezpracovaly polomy a k tomu ještě v nejméně vhodnou dobu přibylo vyhlášení bezzásahových zón. A kůrovcová kalamita byla na světě.

Letos se kácelo méně než loni i předloni

"Čísla posledních týdnů jednoznačně prozradila, že kůrovec je v zásadním ústupu. V roce 2010 bylo na konci 33. týdne pokáceno 204 tisíc stromů, v roce 2011 190.000 stromů a letos je to pouze 50.000 stromů," říká Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy. Stromy se musely pokácet, aby se kůrovec nešířil dál do zdravých lesů.

Podle aktuální situace lze podle NP Šumava předpokládat, že letos počet pokácených stromů nepřekročí hranici 70 tisíc. Přitom v loňském roce bylo na území parku asanováno téměř 240 tisíc stromů, v roce 2010 pak smutně rekordních 350 tisíc.

V bezzásahových zónách za poslední čtyři roky kůrovec usmrcoval každý rok v průměru 1000 hektarů zeleného smrkového lesa. Pro ilustraci Václavské náměstí v Praze má asi 4 hektary, Národní přírodní rezervace Boubínský prales má dnes 440 hektarů, nebo Masarykův závodní okruh v Brně má 173 hektarů.

Kdyby se nekácelo.....

Kdyby se kůrovec nezastavil kácením v zónách zásahových, pak by mu padly za oběť další miliony stromů smrkové monokultury. "Ve smrkových monokulturách, které bohužel na Šumavě převažují, je kůrovec jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří, nebo dokud ho někdo neuhasí. Nám se za poslední rok a půl podařilo kůrovcový požár zmírnit natolik, že zbývající plamínek dohoří už příští rok," konstatuje Jiří Mánek ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Pro rok 2012 zbývalo v celém bezzásahovém území NP Šumava posledních 1200 ha lesa, který mohl kůrovec napadnout. A většinu z nich již také napadl. "Letos kůrovec napadne i zbylé lesy v bezzásahovém území, pro příští rok už nebude zdroj kůrovce nijak zásadní. Definitivní informace budeme mít až po leteckém snímkování, které právě v těchto dnech začíná," doplňuje ředitel Mánek.

foto: Pavel Němeček orfoto.cz

Od počátku kůrovcové kalamity muselo být v důsledku kalamity asanováno milion stromů - většinou klasickým kácením.
V době ředitelování Jana Stráského a jeho nástupce Jiřího Mánka také tou přírodě nejšetrnější metodou loupáním nastojato. "Naše vytrvalost se vyplatila a to i za cenu, že jsme museli kombinovat kácení s nákladnějším loupáním nastojato," říká Tomáš Fait náměstek ředitele, autor šachovnicové metody, která na začátku léta slavila úspěch v lokalitě Na Ztraceném.

Kromě domova mnoha zvířat i ptáků ale doplatili na kůrovce i lidé. Protože se netěží, zruší správa parku manipulační sklad v Nové Peci, kde pracovalo 18 lidí. Manipulační sklad měl své opodstatnění v roce 2007, kdy bylo na území parku těženo rekordní množství kůrovcového dřeva. V tomto období zpracoval manipulační sklad až 80 tisíc kubíků dřeva ročně. To byl čas, kdy se zde 18 pracovníků mohlo reálně uživit. Aktuální situace již tomu zdaleka neodpovídá. Správa existenci manipulačního skladu již několik let zvažovala. Toto téma bylo velmi aktuální již v roce 2004 za ředitele Aloise Pavlíčka.

SDÍLEJTE ČLÁNEK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT