"Hrát pro děti má smysl," říká herec Stanislav Zindulka

Festival filmů pro děti a mládež JUNIORFEST každým rokem přiváží do regionu známé osobnosti filmového plátna. Letos si speciální ocenění, Zlatou rafičku, přebírá i legenda českého filmu herec Stanislav Zindulka. Až neuvěřitelně vitální, především ale neskutečně milý a otevřený člověk, jehož tvář mají diváci spojenou s celou plejádou nejen pohádek, ale i filmů a seriálů. V nabitém festivalovém programu si přece jen udělal čas na rozhovor pro QAP.CZ...

Festival Juniorfest je samozřejmě o filmech pro děti a mládež. Co vlastně říkáte na současnou českou tvorbu v tomto ohledu?

"S jistou hanbou musím říct, že na tom mám poměrně málo času. Jsem hodně zaměstnán, mám velký repertoár a často zájezdy. Zodpovědně bych si netroufal to nějak hodnotit, ale spíš vzpomínám na věci, které jsem viděl dřív a kde jsem účinkoval. Natočil jsem velmi mnoho pohádek a dělal jsem to vždycky strašně rád."

V čem je dětský divák výjimečný? Přece jen má svá specifika...

"Pro děti to má smysl a cítíte tam spontánní ohlas. Poznáte hned, jestli jo nebo ne. Děti nepřijmou nic falešného a ocení všechno, co má nějakou cenu. To by si všichni tvůrci měli uvědomovat. Dětský divák je veliká začínající hodnota, ze kterého vyroste pozdější kvalitní divák."

Za svoji kariéru jste se objevil v nepřeberném množství pohádek i pohádkových inscenací. Dá se vůbec vybrat některá z nich, která by byla vašemu srdci nejbližší?

"Já nemohu říct, že bych měl nějakou prioritu. Těch pohádek bylo tolik, že teď když některé vidím, tak se i divím, že jsem v nich hrál a jak byly pěkné. Nemyslím, že bych si nějakou vybral mimořádně. Ale bylo to dělané s láskou. Když jsem ale byl v brněnském angažmá, tak jsem hostoval v divadle Radost. Tam jsme dělali Gullivera a měl jsem možnost si mezi loutkami zahrát živého Gullivera. Za to jsem byl moc rád. Pak to dokonce přenášela televize, to už je ale hodně dlouho. Tak to byl takový můj sen."

Do kin už brzy půjde nová pohádka Anděl Páně 2. Vy jste se objevil v prvním díle. V čem vidíte tak velký úspěch právě této pohádky?

"Tam jsem se tak mihnul, ale to mi nevadí, že se někde mihnu, když to má význam. Já myslím, že ta pohádka má všechno, co má mít. Má poezii, je bohatá, má citové barvy, nádherný příběh, má i nějakým způsobem nenásilné poučení. Tak nějak to do člověka přes ten cit vklouzne. Má opravdu všechno, co od pohádky divák očekává."

S pohádkami jsou nicméně neodmyslitelně i knihy a knižní tvorba. Dokonce Váš syn je autorem dětských knížek, jaký k nim vlastně máte vztah?

"Já se k nim velice rád vrací, a když jdu do knihkupectví, tak se dívám, jaká je úroveň. Je rozlišná. Jsou nádherné výpravné věci a jsou až neuvěřitelné kýče. Říkám si vždy, že snad rodiče vyberou dobře, protože je z čeho. Dětská literatura má obrovskou cenu. Vím, co to pro mě znamenalo v dětství, když jsem se zachumlal a mám nebo táta mi četli pohádku. V člověku to zanechá něco velkého. Je to vleká citová výbava, kterou si člověk do života nese. Když to nedostane, celý život mu to chybí."

Měl jste Vy osobně nějakou nejoblíbenější pohádku?

"Miloval jsem Broučky, také to byla jedna z mých prvních rolí. V pěti letech jsem jednoho z Karafiátových broučků hrál na jevišti."

Asi na závěr tradiční otázka: Máte ještě nějakou vysněnou metu, cíl nebo roli, kterou byste si třeba rád zahrál?

"Nemám. Mám nádherný repertoár, mám sedm her. Čtyři dělám jen o dvou lidech, takže tam je velký prostor. Vím, že budu obsazený do dalších rolí, takže nemám touhu, že bych chtěl konkrétně něco hrát. Chtěl bych mít zdraví, aby mě posloužilo. Abych mohl důstojně dělat práci."

FOTO: QAP.CZ - zleva Judita Soukupová (ředitelka JUNIORFEST), herec Stanislav Zindulka