Jak vypadala původní ZOO v Doudlevcích?

18.03.2011 13:06

Plzeňská ZOO slaví letos výročí 85 let od otevření původní ZOO v Doudlevcích. Jaká byla původní ZOO a co dalšího letos ZOO na Lochotíně slaví se QAP vydal zjistit za mluvčím Martinem Vobrubou.

Letošní rok je významným pro plzeňskou ZOO. Slaví totiž významné výročí 85 let od otevření původní ZOO v Doudlevcích. Jak to tenkrát bylo a proč se stará ZOO uzavřela se QAP vydal za mluvčím zahrady Martinem Vobrubou.

Plzeňská ZOO je druhá nejstarší ze stávajících českých zahrad. Její otevření se datuje do roku 1926 a byla umístěna v Doudlevcích. "V té době byla tady ze současných zahrad jen zahrada Liberec, která se datuje do roku 1919," vysvětluje Martin Vobruba. Letos tedy čeká plzeňskou zahradu oslava 85. výročí otevření zahrady. "Shodou okolností mají kulaté výročí i v Praze, ale tam šel život náhodou pomaleji o pět let. Takže Praha má letos 80. výročí," konstatoval Vobruba.

Kdo založil původní ZOO a kde?

"Původní ZOO byla vlastně založena k 25. výročí spolku IRIS, spolku přátel rybiček, mloků a podobných akvarijních tvorů. A právě tito lidé si vlastně ZOO nadělili k výročí," vysvětlil mluvčí. "Zoo byla v Doudlevcích u vojenské a měšťanské plovárny. Fungovala dlouhá léta na spolkovém principu, nebyla městská, jako je v současné době. Ten spolek později zanikl, zahradu nějaký čas řídil Národní výbor. Později byla začleněna do Parku kultury a oddechu," popisuje vývoj zahrady Vobruba.

Mezi další letošní výročí patří i uzavření původní ZOO. "Ten zánik v roce 1961 měla na svědomí infekce sněť slezinná a v té době už tam bylo poměrně hodně zvířat na malém území a byla poměrně slušná návštěvnost" vysvětluje Vobruba. Původní ZOO byla nepoměrně menší než současná. "Nepřesáhla 2 až 2,5 hektaru. Bylo tam několik voliér, hypodrom, dva kruhy, kde se vodili koně, a výběhy pro antilopy, opičky, jeleny, velbloudy, několik klecí pro větší šelmy a to bylo vlastně vše," popisuje Martin Vobruba. "Od vzniku až do války téměř tady nebyla chována nějaká větší a atraktivnější zvířata, za války přijeli do plzeňské ZOO medvědi, lvi včetně malajského medvěda. Ti lvi se tam také za války množili. V 60. letech slavili dokonce velký chovatelský úspěch v podobě odchovu vzácné antilopy sajgy tatarské, která je v současnosti málo chovaná."

Starou ZOO také potkalo několik smutných událostí. "V roce 1934 došlo k požáru skleníku a hlavně infekce sněti slezinné, antraxu, z roku 1961, která tu zahradu vlastně pomohla uzavřít," konstatoval Vobruba.

Zároveň se zánikem zahrady v Doudlevcích byla ale také ve stejném roce, tedy v roce 1961, otevřena botanická zahrada v Plzni na Lochotíně. "Botanická zahrada se chystala už zhruba od roku 1957, kdy padla vlastně první myšlenka a rozhodnutí o ní. Dva roky se stavěla a v roce 1961 pak byla otevřena," popsal mluvčí. "Dalším výročím letošního roku je i sloučení botanické zahrady se zoologickou zahradou v roce 1981 na celek, který je ojedinělým u nás. Nikde nemají nejen administrativně ale hlavně funkčně propojenou zoologickou zahradu s botanickou," pochlubil se Vobruba s tím, že v témže roce zahrada vystoupila z Parku kultury a oddechu, osamostatnila se.

Dalším neopomenutelným výročím je 10 let Akva Tery. "Je tomu deset let, co Akva Tera vypadá tak, jak nyní vypadá. Její samotný vznik je sice v roce 1962, ale dnešní podoba je výročím," myslí si mluvčí.

V současné době má plzeňská ZOO 21 hektarů a postupně se rozrůstala až ke statku Lüftnerka, který má letos 10 let výročí od demolice, která mu hrozila, a otevření prvních expozic statku z přelomu 19. a 20. století. Nyní chová zahrada na 1350 druhů zvířat v počtu 6 500 jedinců a v botanické zahradě roste 10 až 15 000 druhů rostlin.

foto Archiv ZOO Plzeň

SDÍLEJTE ČLÁNEK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT