Jak žije plzeňská ZOO v zimě?

Ani v zimě není v plzeňské ZOO "mrtvo". Sice zvířata spíše zalézají a rostliny odpočívají, přesto je tady nádherně a klid. Jaro je za dveřmi, za chvíli se vzbudí medvědi a ZOO chystá i další akce. Více zjišťoval QAP u Františka Hykeše, zástupce ZOO.

Která zvířata jsou a nejsou vidět?

V základě žádné ze zvířat není úplně zalezlé, pouze přebývají spíše v pavilonu a vylézají v teplejší dny. "Jediné zvíře, které návštěvníci přes zimu nevidí, jsou medvědi, hybernují nebo-li přezimují zimním spánkem," vysvětluje František Hykeš. "Odcházejí spát kolem Mikuláše a probouzí se zhruba kolem kdysi slavného svátku, MDŽ," vysvětluje s úsměvem Hykeš. Podle něj v minulých letech, kdy byly zimy mírnější, medvědi občas vylézali ven. "Přes to poledne, v těch teplejších dnech, tak na hodinku vylézali. Letos ale ne, ani když v prosinci padaly teplotní rekordy, tak nevylezli," konstatoval Hykeš s tím, že ale medvědi mají své brlohy vlastně betonové, tudíž se tam teplota moc nemění. "Pak také odcházejí spát pořádně zásobení potravou, takže spánek je v prvních měsících vydatnější," dodal.

Kočkovité šelmy, ty naopak uvidíte a zimu snášejí dobře, hlavně některé. "Třeba takový tygr ussurijský, vzhledem ke svému původu, by měl snášet nízké teploty dobře. Ale na druhou stranu by si člověk myslel, že takový šimpanz snáší naopak dobře teplo. A když přijdete v létě, vidíte šimpanze, jak se otráveně válí venku. A proč? Všechna tahle zvířata jsou totiž odchovanci ZOO a tak jsou zvyklá na evropské klima," vysvětluje František Hykeš snášenlivost na teploty zvířat v ZOO. Jinak kočkovité šelmy v zimě uvidíte, naopak v létě před den jsou zalezlé. Vždyť kočkovité šelmy jsou venku raději za tmy.

U zvlášť teplomilných zvířat je ale nutné dodávat v tuhé zimě, jakou byla letošní se svými arktickými mrazy, například radiátory do pavilonů a vystýlat slámou. "Třeba u tučňáků se do boudiček, kde hnízdí, přidávala sláma. A dokonce jsme měli pro případ dalších mrazů připraveno pro ně i náhradní bydlení na Lűftnerce," vysvětluje František Hykeš s tím, že právě plzeňští tučňáci nejsou na velkou zimu zvyklí. "Tučňáka si každý spojí s oblastmi se sněhem a ledem a my tady máme tučňáky, kteří se vyskytují na pobřeží Peru. Tedy jsou zvyklí na poměrně teplou oblast," upozorňuje s tím, že hodně zahrad chová právě tyto tučňáky z Peru. "Výhodou kromě dobré aklimatizace je u těchto tučňáků také to, že se neživí výhradně mořskými plody. ty jsou totiž hodně nákladné," vysvětluje dál Hykeš. Tito tučňáci spořádají během krmení každý až 7 sleďů například. "Z hledsika krmení jsou jedni z nejnáročnějších zvířat tady v ZOO," překvapil Hykeš.

Zimu dobře snášeli i žirafáci, jen se musely hlídat teploty v pavilonu. Pavilony totiž stojí vlastně teprve dvě zimy.

Třeskuté zimy nejsou hrozbou

Za svou praxi tady v ZOO nepamatuje velkou zimu, která by nutila stěhovat nebo jinak řešit situaci kolem zvířat. "Máme tady vlastně samé nové pavilony a ty když se staví, tak se počítá s větší zimou," vysvětluje Hykeš s tím, že za posledních 15 let života v ZOO pamatuje jen jeden problém a to v roce 2003. "Vzhledem k dlouhé zimě nám začaly docházet zásoby sena a slámy. Hledali jsme dodatečné zdroje všude, mezi známými i mezi všemožnými zemědělci," konstatoval tehdejší situaci.