Ochránci přírody vyrazili do školky v Kyšicích

11.03.2010 11:20

Děti s ochránci zvířat ošetřily zraněnou kavku, viděly živého výra i zajíčka a dozvěděly se, jak se chovat v přírodě a pomáhat ji chránit.

MŠ Kyšice 10.3. 2010 009 ořm
MŠ Kyšice 10.3. 2010 021 mmMŠ Kyšice 10.3. 2010 016 ořMŠ Kyšice 10.3. 2010 009 ořmMŠ Kyšice 10.3. 2010 007 ořMŠ Kyšice 10.3. 2010 002 ořřMŠ Kyšice 10.3. 2010 034 ořMŠ Kyšice 10.3. 2010 026 mmm

Pracovníci Záchranné stanice živočichů v Plzni se s "Hlasy jara" vydávají za dětmi do školek a škol.

"Nový program ekologické výchovy Hlasy jara opravdu zaujal. Denně navštěvujeme až mateřské školy a sem tam i školu základní," uvedl Karel Makoň s tím, že naposledy zavítali do Mateřské školy v Kyšicích. "Tentokrát jsme vsadili na hlasy zvířat, tedy jejich nahrávky, obrazové karty s barevnými fotografiemi a samozřejmě živá zvířata, která jsou právě v záchranné stanici našimi pacienty."

Všeobecné povídání o jaru, kvetoucích stromech, trávě sluníčku a mláďatech prokládají ochránci písničkou nebo se v myšlenkách vydají na procházku do přírody. "Dětská fantazie a reakce dětí jsou naprosto úžasné. Vezmeme si pořádné boty, koženou brašnu, dalekohled, notes a tužku, svačinu a pytlík na odpadky a společně se pak „jako“ vydáme na vycházku z města přes pole a louky až k rybníku a do lesa," popsal povídání s dětmi Makoň, se kterým si děti počkaly ´v lese´ na stmívání a mohly tak slyšet hlas sovy. "Cestou ´z lesa´ zachráníme kosici zamotanou do nitě, najdeme malého zajíce, na kterého samozřejmě nesaháme, zavoláme záchranáře k poraněné labuti u rybníka, sebereme odpadky a odchytíme živou kavku s poraněným křídlem. Mezitím pozorujeme, posloucháme a povídáme si asi čtyřiceti druzích volně žijících ptáků, třeba o slavíku, křepelce, čápovi, skřivanu nebo hejnu vrabů, labutích, výru, stehlíku a divokých kachnách."

Ze záchranné stanice živočichů přijel s lidmi i malý zajíc. "Když ho najdeme v přírodě, tak na něj nesaháme," vysvětlil dětem Makoň s tím, že pak už by ho jeho mamika nechtěla. "A na konec jim představíme našeho výra Kubu a uděláme společné fotografie."

Podle Makoně, vnímají děti všechno naprosto úžasně. "Nemají vůbec žádný problém skočit z obrazové karty do reálné hry a nadchnout se pro každou akci. Jako si od nich beru housku pro labutě, společně sbíráme odpadky, voláme na linku 112, posloucháme hlasy a přikládáme na oči rádoby dalekohledy. Přitom ve skutečnosti konkrétní pomůcky mám pouze já a oni sedí na zemi či židličkách," popsal nadšení dětí Makoň a dodal, že největší úspěch má však zapojení živých zvířat do výuky. "V půlce ´vycházky´ vyndám z proutěného košíku živou a skutečně poraněnou kavku. Děti jsou tak konsternovány, že některé mi nevěří, že je živá. Krmíme-li pak malé zajíce, není problém jim všechno pěkně vysvětlit."

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT