Pouť u Jiřího startuje! První ji vzaly útokem děti - FOTKY

Louky u svatého Jiří na Doubravce v Plzni patří opět po roce kolotočům, adrenalinu, autodromům a dalším zábavným záležitostem. Rozjela se největší pouť v Plzni. Nabízí víc jak padesátku nejrůznějších atrakcí. Tradičně je tahákem pro rodiny s dětmi, na své si ale přijdou i fandové skutečného adrenalinu.

Jako první se na pouť vydaly opět děti z mateřských školek z Doubravky. Každoročně jim startovací jízdy, které zahajují celou pouť, dopřává obvod. "Dnes je to pro děti z mateřských školek, příští týden ve čtvrtek to bude pro školy s dětmi se zdravotním postižením," řekl starosta obvodu Michal Chalupný, který se na zahájení pouti vyrazil také podívat.

Na pouti si jako obvykle přijdou na své milovníci atrakcí od těch nejmenších, až po ty nejnáročnější. Nechybí malé řetízkové kolotoče, autodromy nebo klasické kolotoče. Pro ty odvážnější jsou ovšem v nabídce například i řetízkový kolotoč, který vytáhne zájemce až do výšky 30 metrů nebo obří vystřelovací koule. "Největší adrenalin nabídne podle mě booster a na druhém místě je extreme. To houpe a ještě se to točí. Například na booster jsem ještě nešel, a to jsem otestoval jinak všechno. Musíte znát ten prožitek, který lidem nabízíte. Všechno se to testuje ještě během výroby, aby se vědělo, jak to bude na lidi působit. Já to samozřejmě zkouším také," říká organizátor Vlastimil Lagron.

Postavit pouť plnou technicky složitých atrakcí trvá někdy i dva týdny. Záleží na tom, jaké konkrétní atrakce se staví a také na jakém terénu. Pouť bude u Jiřího až do 24. dubna. V týdnu vždy od 14 hodin, o víkendech už od dopoledne.

Rodina Lagronů drží tradici světských poutí už skoro čtyři stovky let...

Rodina současného provozovatele Vlastimila Lagrona si tradici poutí předává už 380 let. "Lidem se to líbí, a tak to vydrželo až doteď. Doufám, že to vydrží ještě alespoň 250 let. Je to rodinná záležitost, děti jsou v tom vychovávané od mala. Výhodu to má, že si rozumí s rodiči, protože jsou nepřetržitě spolu. Prožívají to dobré i to horší společně. Povolání je to pěkné, rozdává lidem radost a zábavu. Proto ve skrytu duše věřím, že poutě nikdy neskončí, nepadnou," doufá Vlastimil Lagron.

Ovšem nebýt kdysi hudebníků v pobělohorské době, nejspíš by dnes rod Lagronů nesl úplně jiné jméno. Kořeny rodiny totiž sahají do Francie. Do Čech přinesl jméno až jeden z francouzských rytířů. "Dostali se sem do Čech údajně v době Bílé hory, jmenoval se De La Crone, pak se to počeštilo. Sloužil tady českým panovníkům, pak nějak upadl v nelibost a musel se skrývat. Ukrýval se v Dřešínku u Strakonic, to je takový zámeček. Pak tam přišli hudebníci, měli hezkou dceru...a už byl průšvih na světě," říká s úsmevem Vlastimil Lagron.

FOTO: QAP.CZ