Jaký vliv má změna zimního času na letní na náš organismus?

Letní čas vznikl z důvodu úspory elektrické energie, které by bylo jinak třeba pro večerní osvětlení. Proti běžnému času je posunutý o jednu hodinu dopředu. Zimní čas pak tuto odchylku vyrovnává. Zavedení letního času zabraňuje případným nesrovnalostem v dopravě nebo obchodě.
Letní čas je záležitostí zemí mírného pásma. Délka dne v tropických zemích v létě se od délky zimního dne neliší natolik, aby měl posun času smysl. Stejně tak nemá zavedení letního času smysl v polárních oblastech, kde trvá noc půl roku. Letní čas se zavádí ve všech evropských státech s výjimkou Islandu, Grónska a některých norských ostrovů, a to vždy ve stejnou hodinu stejného dne. Na jižní polokouli se zavádí letní čas v opačné části roku než u nás, neboť v době, kdy u nás vládne zima, u nich je léto.
V období změn času se ordinace lékařů plní pacienty, kteří si stěžují na pokles výkonnosti, nespavost, únavu a špatnou náladu. V neděli nás to čeká zase. Jakákoliv nutnost přizpůsobit se novému času, posunutému byť i o jednu hodinu, může znamenat dočasné zkrácení doby spánku, a tím i únavu, zhoršenou výkonnost a špatnou náladu.
Naše vnitřní biologické hodiny posunem času neošálíme. Stejně jako naši předci, jsme se ani my z vlivu vnitřní časomíry nevymanili a změna zimního času na letní je náročná právě pro naše biologické hodiny. Nedostatek slunečního světla je pro organismus horší než kratší spánek.
Biologické hodiny se sice zpožďují jen o několik minut, ale jestliže by se organismus s odchylkou každý den nevyrovnal, časem může přechod na letní čas zdravotně poškodit některé lidi s psychiatrickými, neurologickými i endokrinologickými diagnózami.