Na Šumavě se natáčel dokument o osudech židovského obyvatelstva

Na Šumavě vznikla část dokumentu o osudech židovského obyvatelstva nazvaného "Vyvoleni k utrpení - osudy židovského obyvatelstva na Šumavě a v bavorském lese".

První dokument svého druhu, který zaznamenává životy a osudy jihočeských a bavorských Židů, kteří žili na Šumavě, vznikal v koprodukci České televize, Centra divadelní, dramatické a hudební tvorby také v Národním parku Šumava.

Scénáristou, režisérem a producentem za ZF Film je Mgr. Zdeněk Flídr, který se štábem České televize natáčel v NP Šumava koncem dubna dvoudílný dokument s názvem "Vyvoleni k utrpení - osudy židovského obyvatelstva na Šumavě a v bavorském lese". Vzpomínkami pamětníků a vyprávěním historiků tak vzniká jedinečný příběh, který divákům přiblíží osudy jednotlivců i židovských rodin, žijících na Šumavě. Linie příběhů sahá až do 10. století a končí rokem 1945. "Tímto dokumentem bych chtěl seznámit širokou veřejnost s tradicemi a životem židovských obyvatel jak na Šumavě, tak v Bavorském lese a přiblížit jejich vzájemné soužití s Čechy a Němci. Při této příležitosti bych podotknul, že to jsou první dokumenty, které zpracovávají téma osudů jihočeských židů na Šumavě," řekl režisér a scénárista Mgr. Zdeněk Flídr.

Filmaři se pokusili zmapovat některý z pogromů ve středověku, například masakr v září 1338 ve Straubingu a o pár let později v Pasově. "Mgr. Václav Diviš z Horské synagogy v Hartmanicích nás seznámil s dalšími smutnými událostmi z března 1866 v Sušici a vyprávění PhDr. Simony Kotlárové nás zavedlo ke dni 19. ledna 1919, kdy ve Strakonicích hladové bouře přerostly v drancování židovských obchodníků. Další vypravěčkou byla Dr.Dorit Krenn, která nás seznámila s případy individuálního teroru včetně vražd ve třicátých letech v Bavorsku," upřesnil Zdeněk Flídr s tím, že jednou z nejsilnějších sekvencí II. dílu je putování po trase takzvaného "Volarského pochodu smrti", který vyšel 13.dubna 1945 z koncentračního tábora Helmsbrecht a skončil 5. května ve Volarech a 6. května v Husinci u Prachatic. "Na 1 300 převážně židovských žen z Polska, Ukrajiny, Haliče a Německa vyšlo za doprovodu ozbrojených dozorců SS na trasu Hemlbrechts - Svatava - Domažlice - a dále přes Hartmanice, Kvildu do Volar. Ve Svatavě se pochod rozdělil a dále pokračovalo až 900 žen. Po strastiplné cestě jich do Volar a Husince dorazilo ani ne 150! Ve Volarech je pochováno 94 z nich," sdělil Zdeněk Flídr a dodal: "Chtěl bych, aby se v životech lidí, o nichž dokument hovoří, poznal každý divák, aby pochopil, co znamená opuštění rodného domu, drobností ke kterým lnul, přátel, upření vzdělání, ztrátu veškerého majetku, absolutní ponížení a nakonec i ztrátu života."