Víte, jak si poradit s popáleninou nebo úpalem? Přinášíme praktické rady

Léto je v plném proudu. Slunečné dny střídají bouřky, ale jakmile vysvitne slunce, vyrážíme na koupaliště, grilujeme, táboříme nebo si užíváme čas venku s rodinou a přáteli. Horko, oheň i sluneční paprsky ale mohou být zrádné. Během chvilky může dojít k popálení, spálení kůže či přehřátí organismu.

Jak v těchto situacích správně postupovat? Co dělat, když se spálíme od slunce nebo si sáhneme na rozpálený gril? A jaké chyby při první pomoci se dělají nejčastěji? Zeptali jsme se Lady Brožové z plzeňského Českého červeného kříže, která se první pomocí zabývá každý den a vede praktické kurzy pro veřejnost.

V létě hrozí spálení od slunce, úžeh i úpal. Jak si v takovém případě poradit?

U spálenin od slunce je potřeba myslet na to, že hlavně u malých dětí může jít o kombinaci spáleniny, úžehu a úpalu. Prvním krokem je pomalé, šetrné zchlazení, ideálně obklady namočenými v chladné vodě. Sledujte stav postiženého. Pokud by došlo k poruchám vědomí, je nutné vyhledat lékaře. Tekutiny doplňujeme po malých dávkách, klidně lžičkou. Často je totiž přehřátí spojeno se zvracením.

Jak konkrétně chladit spálenou kůži?

Nejprve je nutné z těla odvést přebytečné teplo. Ideálně pomocí vlažného obkladu. Pak teprve přichází na řadu regenerace, na kterou použijeme dostupné prostředky jako je například Pantenol. V létě doporučuji mít ho v lednici. Je to nejen účinné, ale i příjemné. Pokud někdo používá jogurt, tvaroh a podobně, nevadí to, ale jejich účinnost není vědecky potvrzena. A určitě už pak nechodit zpátky na sluníčko. Kůže je poškozená a jen by se víc podráždila.

Jak předejít spáleninám?

Pokud to jde, schovávat se ve stínu. Když to nejde, tak světlé, volné oblečení, které dýchá. A rozhodně mazat se krémy s vysokým UV faktorem. Při opakovaném spálení se totiž zvyšuje riziko vzniku melanomu.

A co popáleniny třeba od grilu nebo plotny?

Zase platí – co nejrychleji odvést teplo. Nejlepší je obyčejná studená voda z kohoutku. Ale pozor, nejprve ji jako zachránce zkontrolujte. Na kurzech první pomoci se často setkáváme s tím, že zachránce vodu nezkusí a rovnou ponoří popálenou ruku do vody. Když je horká, je to průšvih.

Jak na to tedy správně?

Zaprvé, zkontrolovat nejprve teplotu vody. A poté ideálně pustit proud vody nad ránu, ne přímo na ni, aby to nebolelo. Doba ochlazování se liší, může trvat i 15 minut. Důležité je, aby pacient sám řekl, že ho to už nebolí. Rychlé strčení pod vodu na půl minuty opravdu nestačí, musíme prochladit celou vrstvu poškozené kůže.

Foto ilustrační z kurzu v Oblastním spolku Českého červeného kříže Plzeň. Simulace první pomoci při popálení.

Jak dál postupovat po zchlazení?

Záleží na rozsahu. Pokud jde o jeden puchýřek, není nutné hned běžet na chirurgii. Pokud je popálenina větší, tak je vhodné ji, ideálně sterilně, zakrýt. Pokud si jím vybavíme lékárničku, tak je vhodné pod krytí použít mastný tyl,  což je gáza napuštěná vazelínou, která zabrání přilepení obvazu k poraněné kůži. Nechte ránu v čistotě a zakrytou, chlaďte například pomocí chladicích sáčků a dejte ráně čas. U většího rozsahu je vždy na místě lékař.

Puchýře propichovat nebo ne?

Rozhodně ne. Jakmile se do toho “rejpne“, hrozí riziko infekce. Popáleniny jsou citlivé a propíchnutím se zbytečně zvyšuje riziko komplikací.

Jaké chyby lidé dělají při první pomoci nejčastěji? Čemu se vyvarovat?

Často lijeme vodu přímo na ránu, aniž bychom nejdřív zkontrolovali její teplotu. Zapomínáme sundat prstýnky nebo jiné šperky. Další chybou je podcenění rozsahu, zejména u malých dětí. To, co se dospělému může zdát jako drobná popálenina, může být pro dítě závažný stav.

Velkou chybou je také plošné a dlouhodobé ochlazování těla při rozsáhlých popáleninách, například po opaření hrncem. V takových případech hrozí podchlazení. Je nezbytné ihned volat záchrannou službu a řídit se pokyny operátora na tísňové lince.

Foto ČKK Plzeň