Aktivisté brání na Šumavě kácení stromů napadených kůrovcem

26.07.2011 9:19

Od poloviny července se na Modravě snaží desítky aktivistů zabránit kácení stromů napadených kůrovcem přestože těžbě dala ´zelenou´ i Státní inspekce životního prostředí. V pondělí 25. července zasáhla na místě policie a některé aktivisty v poutech odvedla na služebnu.

logo NP Šumava

V pondělí 25. července zasáhla policie na šumavské Modravě, kde se aktivisté snaží zabránit vytěžení kůrovcem napadených stromů.

Několik ekologických aktivistů policisté z místa vyvedli, pár odvezli i na služebnu kvůli přestupkům. Jejich akce, kterou chtějí zabránit kácení stromů, ale stále trvá.

Národní park Šumava začal kácet napadené stromy v zóně, která byla dříve bezzásahová. Aktivisté tvrdí, že NP jedná nezákonně, ten se brání tím, že výjimky pro tuto těžbu nepotřebuje. To ostatně potvrdila Státní inspekce životního prostředí i klatovský soud. Pokáceny by měly být přibližně tři tisíce stromů.

NP Šumava: Hnutí Duha porušuje Zákon o ochraně přírody a krajiny a navíc svou blokádou chce usmrtit desítky tisíc stromů!

"Svou přítomností v počtu několika desítek osob na území Národního parku Šumava v lokalitě na Ztraceném, porušilo Hnutí Duha základní ochranné podmínky NP Šumava tím, že pořádali hromadnou organizovanou akci, kterou blokáda bezesporu je. Na ní ale nemají udělenou výjimku ze Zákona o ochraně přírody a krajiny," uvedl mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.

"Tímto svým činem porušili zákon, konkrétně v §16 odst. 1, písm.e.," řekl Jan Stráský, ředitel NP Šumava s tím, že za to jednotlivým členům Hnutí Duha hrozí pokuta až padesát tisíc korun. Správa NP Šumava považuje blokádu spíše za mediální propagací strany Zelených. Blokáda začala v pátek 15. července. "V sobotu i v neděli večer bylo na místě zhruba dvacet lidí. V noci z pátku na sobotu tu ekologičtí aktivisté nespali. Na místě, které přes den blokovali, nikdo nebyl," sdělil vedoucí šumavských strážců Petr Šrail.

Kácení kůrovcem napadených stromů

"Jedná se o běžné managementové opatření ochrany lesa v kulturních, nepřirozených smrčinách - tedy v žádném pralese, jak se veřejnosti snaží podsouvat Hnutí Duha a Strana zelených," uvedl Jiří Mánek z odboru Vztahů s veřejností, ochrany přírody a výzkumu s tím, že Hnutí Duha a Strana zelených se snažily vytvořit u široké veřejnosti dojem, že Správa parku jedná nezákonně, protože nepožádala o výjimku ve smyslu ve smyslu NATURY 2000. Správa parku ji ale v tomto případě ani nepotřebovala. "V případě zásahu proti kůrovci, tak jak o něm uvažuje vedení Správy NP Šumava, se nejedná ani o koncepci ani o záměr, podle paragrafu 45h Zákona o ochraně přírody a krajiny proto Park nepotřebuje naturové hodnocení," vyplývá z rozboru JUDr. et Ing. Petra Petržílka PhD., z renomované advokátní kanceláře zaměřující se na obor životního prostředí.

K pokácení je nyní určeno přibližně 3 tisíce kůrovcem napadených stromů. "Pokud nebudou pokáceny, kůrovec z nich vyletí a napadne řádově víc dalších stromů. V jednom stromu může být až 200 tisíc brouků," poznamenal Pechoušek a dodal, že zkušenosti hovoří o tom, že z jednoho nezpracovaného stromu je při dalším rojení napadeno dalších 8 až 10 stromů. V tomto stavu kalamity to však bude ještě víc.

"Pokud bychom nyní neměli proti kůrovci zasáhnout, kůrovec může ještě toto léto zahubit dalších 30 tisíc stromů. Asanace třech tisíc stromů je mnohem menší škoda na přírodě, než zánik dalších třiceti tisíc," uvedl Mánek s tím, že s ohledem na odpovědnost za svěřené území, zvolila Správa parku zásah. "Blokádisté vůči správě území NP Šumava jako celku žádnou odpovědnost nemají."

Kácení kůrovcem napadených stromů v lokalitě na Ztraceném přirovnává Mánek k chirurgickému zákroku. "Představte si, že máte akutní zánět slepého střeva a někdo začne bránit lékaři v tom, aby ho vyoperoval, protože skalpel způsobí zásah do těla a zanechá jizvu. Sice na svém těle nebudete mít jizvu, ale v zápětí umřete. Toto je princip blokády Hnutí Duha - zabránit pokácení stromů, které jsou dnes již díky kůrovci stejně mrtvé. Blokádou nezamýšlí nic jiného než ochranu kůrovce. Jeho ochranou mu umožní napadnout a usmrtit další desítky tisíc stromů. Otázkou zůstává komu, a proč tím pomáhají? Při našem rozhodování převažuje zájem ochrany přírody ve smyslu zachování velké plochy zeleného lesa při obětování zlomku stromů. Volíme cestu malé jizvy, která se časem zacelí, ale zachrání celý ekosystém!"

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT