Za postup proti kůrovci hrozí šumavskému parku pokuta!

Za boj s kůrovcem dostane zřejmě NP Šumava pokutu od České inspekce životního prostředí. Pracemi byl podle inspekce rušen tetřev hlušec a další zvířata. Bylo snad lepší kůrovce nechat být?

Podle současného vedení parku byl zásah naprosto v pořádku. Pokud by se totiž proti kůrovci nepostupovalo razantně, padlo by o statisíce stromů víc. Nebo snad mělo vedení parku vyčkávat jako na Slovensku? Na rozdíl od slovenských ministrů životního prostředí ale Mánkovi a Stráskému nehrozí nebezpečí trestního stíhání za nečinnost. U našich východních sousedů hrozí dvěma bývalým ministrům životního prostředí trest odnětí svobody za to, že nepovolili kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách Národního parku Vysoké Tatry.

Všechno bylo dle legislativy, brání se park

"Káceli jsme méně a šetrněji než dříve, přesto pokuta dříve nehrozila, dnes paradoxně hrozí," říká ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek.
"Postupovali jsme v souladu s legislativně platnou zonací z roku 1995 a schváleným Plánem péče," doplňuje Mánek.

Kůrovcové kalamitě od roku 2008 padlo za oběť milion stromů, které musely být pokáceny. Většinu z nich ale nešetrným způsobem pokácelo tzv. ekologické vedení v letech 2008-2010. V době ředitelování Stráského a Mánka se kácelo mnohem méně a navíc se v nebývale velkém měřítku používalo ekologicky šetrné a finančně velmi nákladné metody loupání nastojato, přesto hrozí sankce ze strany ČIŽP. Správa parku obdržela v pondělí 27. srpna  Rozhodnutí ČIŽP o udělení pokuty za postupy proti kůrovci, které až dosud byly tolerovány.

Rušili jste tetřeva, říká inspekce

Pokuta od ČIŽP hrozí za postupy v roce 2010, část také za rok 2011. Rozhodnutí je zatím nepravomocné a je možné do 15 dnů podat odvolání. Správa tuto možnost s vysokou pravděpodobností využije, zejména pokud jde o výši pokuty.
Jedná se zejména o rušení tetřeva přítomností lidí a hlukem motorových pil v roce 2010 i 2011, o použití biocidů dříve než byla vydaná výjimka v roce 2010 i v roce 2011 a o tvorbu holin, především v roce 2010 u jezera Laka, kde vznikla holina téměř 100 hektarů.

Neměnili bychom rozhodnutí

"Volili jsme krizové době nejlepší možné řešení, abychom co nejrychleji zmírnili negativní dopady kůrovce na předměty ochrany přírody Národního parku Šumava. Kůrovec se ve smrkových monokulturách šíří exponenciální řadou až do doby vyčerpání potravních možností. Kdyby se na Šumavě proti přemnoženému kůrovci v minulých letech zasahovalo méně důrazně, trvala by kalamita o dva roky déle a padlo by jí za oběť o statisíce stromů více. Z toho pohledu bychom svá rozhodnutí neměnili," uvádí Jiří Mánek.

Není bezzásahové území jako bezzásahové území

V místech, kde Stráského vedení prohlásilo, že asanovat nebude, tam se skutečně podle parku nepokácel ani jediný strom. Vedení Správy parku si v roce 2011 neudělilo žádnou výjimku, která opravňuje k asanaci v bezzásahových zónách.
"Naše bezzásahové území bylo v roce 2011 veliké 13000 hektarů, v roce 2012 je to již 15100 hektarů," uvádí Mánek.
Pro srovnání - za vedení, které kůrovcovou kalamitu rozpoutalo, se sice mediálně deklarovalo, že bezzásahové území se rozprostírá na 16 tisících hektarech, ale díky systému nezveřejňovaných výjimek, které vyšly najevo až v roce 2011, byla skutečnost jiná.
"Tehdejší bezzásahová zóna byla tak děravá jako ementál a skutečná rozloha území bez zásahů byla pouze 10500 hektarů," uvádí Jiří Mánek s tím, že současná bezzásahová zóna je navíc větší, než je v Národním parku Bavorský les.

"Jestli za takové kroky dnes máme platit pokutu, je to paradoxní, ale vzhledem k úspěšné misi a zastavení kůrovcové kalamity, tak je případná pokuta pro nás akceptovatelná," říká Jiří Mánek.