Disidenti převzali plakety od hejtmana. Ocenění získalo osm osobností

Karel Havelka, Silvestra a Jaroslav Chnápkovi, Věra a Petr Náhlíkovi, Karel Petráň a Richard Smola dnes v Měšťanské besedě v Plzni převzali od hejtmana Josefa Bernarda pamětní list a Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje. Ocenění in memoriam dostal i Josef Hlavatý; to převzala jeho neteř Jaroslava Silvarová

"Občanská společnost má mnoho podob. Její podstatou ale vždy byli a budou angažovaní občané, kteří chtějí přispět nejrůznějšími formami k rozvoji společnosti. V případech, kdy tito jedinci vystupovali či vystupují proti mocnému establishmentu, prokazují obrovskou míru odvahy, která zaslouží náš velký vděk a ocenění,“ uvedl hejtman Josef Bernard.

O hudební vstupy se během akce postaral zpěvák Michal Prokop v doprovodu houslisty Jana Hrubého.

Karel Havelka
V období dospívání si zamiloval bigbít.  Začal kupovat desky a na chatě v Dobřanech pořádal mejdany – večery poezie a poslechu alb.  S CKM vycestoval do Japonska a odtud do Jersey City, kde pracoval jako dělník . V roce 1974 se do vlasti. V nepřítomnosti byl odsouzen na 18 měsíců nepodmíněně. Po udělení prezidentské milosti pracoval jako stavební dělník  a organizoval kulturní akce.  Za jednu poklidnou akci v Přešticích byl odsouzen na 15 měsíců nepodmíněně. Po podpisu Charty 77 byl neustále pronásledován  a koncem roku 1980 donucen s rodinou k emigraci do Vídně.  V roce 1990 se vrátil do Československa a založil gramofonovou firmu Globus International. Firmu prodal po roce 2010. Nyní již jako důchodce opět jezdí po svých milovaných burzách v zahraničí.

Silvestra Chnápková, Jaroslav Chnápko
Silvestra Chnápková začala s lidmi z undergroundu jezdit na "barák“ v Nové Vísce u Chomutova, kde poznala svého budoucího manžela Jaroslava „Šimako“ Chnápka, který tento dům spoluvlastnil. Zde byla ukryta tiskárna, na které vznikal undergroundový  časopis Vokno a kterou StB zoufale hledala. V roce 1980 soud rozhodl, že objekt Nová Víska bude vyvlastněn.  Manželé  Chnápkovi podepsali Chartu 77. V roce 1981 koupili starý mlýn v Osvračíně, kde začali hospodařit. Jejich snem bylo prodávat přebytky z hospodaření a keramiku. V Osvračíně se konaly koncerty, svatby a další akce, manželé také šířili materiály Charty 77 a samizdaty. Postihům a věznění čelili nepřetržitě od roku 1977. Období bezmoci zvrátily události listopadu 1989. Ve mlýně v Osvračíně stále vyrábějí keramiku, provozují komunitní centrum a galerii.

Věra Náhlíková, Petr Náhlík

Manželé Náhlíkovi se angažovali v trampském a skautském hnutí. Od roku 1980 opisovali a šířili samizdatové časopisy, sborníky písní a vydávali samizdatový časopis Pajda. Pronásledování ze strany StB je dovedlo k užší spolupráci se signatáři Charty 77 a disidenty. První "protistátní“ publikací, kterou vydali, byl text Václava Havla Moc bezmocných. Oba se zúčastnili demonstrace 17. 11. 1989 na pražském Albertově a Národní třídě. Po zásahu červených baretů byl Petr Náhlík s poraněním páteře hospitalizován v nemocnici. Následně se oba podíleli na vzniku Občanského fóra v Plzni.

Karel Petráň
Celý život prožil Karel Petráň ve Svojšíně. Pomáhal rozšiřovat zakázanou literaturu. Zapojoval se do různých nezávislých aktivit a společenství, a také se účastnil  protirežimních demonstrací. V lednu 1989 podepsal Chartu 77 a sháněl podpisy pod petici Několik vět. Po roce 1989 začal Karel Petráň podnikat. Založil místní Občanské Fórum a své další porevoluční kroky směřoval k zakládání Křesťansko-demokratické strany na Plzeňsku. Založil rockový klub ve Svojšíně a  také Sdružení za obnovu vesnice, které se věnuje opravám místních, památek a aktivitám na zachování venkovských tradic. V roce 2001 se stal starostou Svojšína, kterým je dodnes.

Richard Smola
Jeho rodina byla v rámci akce "B“ – likvidace buržoazie označena za státně nespolehlivou a vystěhována z Plzně do náhradního bytu – původně prasečáku v Božanově, a pak do Ptenína. Po návratu z vojny kvůli službě u PTP nemohl pokračovat ve studiu na vysoké škole. Vystudovat obor parní turbíny se mu podařilo částečně dálkově. V porevolučním období dva roky prováděl rehabilitační řízení pro Svaz PTP. Je zakladatelem spolku PTP - Plzeň - Západní Čechy. V roce 2005 vstoupil do Rotary klubu. Je držitelem řady ocenění.

Josef Hlavatý

Po vstupu okupantských vojsk do Československa v srpnu 1968 se zúčastňoval demonstrací u plzeňského rozhlasu a dalších protiokupantských aktivit, např. záměny názvů ulic. Okupaci nesl velmi těžce. Svůj život se rozhodl ukončit demonstrativním sebeupálením 20. ledna 1969, symbolicky v den pohřbu Jana Palacha přímo na místě odstraněné Masarykovy sochy na Masarykově náměstí v Plzni. Komunistický režim později tomuto činu připisoval zástupné důvody, jako  rodinné problémy a údajné sklony k alkoholismu. Josef Hlavatý zemřel na následky svých zranění 25. ledna 1969 ve věku 26 let.

FOTO: Plzeňský kraj