Handicap? No a co!

01.06.2010 16:58

V úterý 1. června proběhla v prostorech U Branky akce s názvem Handicap? No a co!, kterou pořádal Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně na podporu vozíčkářů v Plzni a okolí. Různá sdružení se zde snažila přiblížit veřejnosti život handicapovaných. QAP byl u toho a zajímal se o to, jaká je veřejnost ve vztahu k vozíčkářům.

Handicap? No a co!, to je název akce, kterou město Plzeň chtělo přiblížit široké veřejnosti život vozíčkářů i jinak handicapovaných. Na vlastní kůži jste si mohli na místě vyzkoušet, jaké je to chodit třeba se slepeckou holí nebo se sznámit s handicapovaným olympionikem Radovanem Civišem, který se účastnil paralympiády v Pekingu. "Provozuji handbike, což je jízda na speciálně upraveném kole na ruční pohon. Dostal jsem se i na paralympiádu v Pekingu. Ale až tak moc se mi tam nedařilo, kvůli jedné chybě jsem skončil osmý. Ale užil jsem si tamější báječnou atmosféru," řekl QAPu olympionik Radovan Civiš, který je 18 let na vozíku po autonehodě. Jeho největší zálibou je sport. "Handbike dělám už 12 let, závodně ale jen 6 let. Sport je to určitě finančně náročný. Město Plzeň mě hodně podpořilo právě před Pekingem, kdy mi zakoupilo jedno kolo na časovku. Jinak sponzory si musím shánět sám. Takovéhle kolo vyjde zhruba od 100 000 do 250 000 korun," upřesnil ještě usměvavý olympionik, který si podle svých slov život žije naplno, jak to jen jde.

"My jsme tuto akci zorganizovali hlavně proto, aby široká veřejnost měla možnost poznat, jaký je život vozíčkářů a co všechno dokáží. Prezentují se zde různé sekce. Jak rukodělné výrobky z chráněných dílen tak třeba vystoupení hudebních skupin handicapovaných a mnoho dalších," řekla QAPu zástupkyně vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně Jarmila Srbková. "Zájem obyčejných lidí o handicapované je různý, většinou tady vypadají, jako když se bojí do některého stánku strčit hlavu. Neví, co je tam čeká a jak se chovat k handicapovaným," dodala ještě Srbková.

Jaké to je si vyzkoušet kousek cesty se slepeckou holí? "Není to tak jednoduché, jak to vypadá. Ale tady, kde to znám, to jde. Netroufla bych si ale vyrazit bez pomoci někam, kde terén neznám," řekla QAPu paní Milena, která právě s úsměvem absolvovala cestu s bílou holí.

Další mě zaujal nový automobil s plošinou pro nakládání. Dozvěděla jsem se, že město zde představuje novou službu pro handicapované a tou je asistovaná doprava. Magistrát také cenu za odvoz vozíčkářům dotuje. "Toto speciální auto přepravuje postižené občany s průkazy ZTP. Službu dotuje město Plzeň. Cena za kilometr je 11,20 korun. Cena nedotovaná by byla 16,20 korun," upřesnil QAPu Ondřej Netrval za firmu Mezado, která provozuje asistovanou dopravu. "Poskytujeme všem klientům službu takzvaně ode dveří ke dveřím. to znamená, že přijedeme, naložíme, odvezeme a vyložíme, prostě komplet. Jsme schopni variabilně převést třeba 4 vozíky a 4 doprovody," řekl QAPu ještě Netrval. "Zájem je opravdu velký, jen za květen jsme převezli přes 200 lidí," pyšnil se Navrátil. Novou dodávku jsem prozkoumala a vydala se dál ke stánkům, které nabízí služby či výrobky. Našla jsem třeba Dům Exodus, z jehož chráněných dílen jste si mohli na akci koupit výrobky. Pak ještě občanské sdružení Motýl, které poskytuje služby postiženým, především dětem a jako jediné nabízí zdarma asistenta. "Myslím si, že lidé se víc a víc zajímají o život handicapovaných. Hlavně asi proto, že se o nich víc mluví a postižené děti se nikam nezavírají, rodiče se snaží protlačit je mezi normální děti do škol," řekla QAPu Zuzana Bartoňová ze sdružení Motýl. "Také se rodiče snaží, aby jejich děti mohly i s handicapem vykonávat nějakou zájmovou činnost. A právě tím se u nás zabýváme," doplnila ještě Bartoňová.

Akce se díky počasí nevydařila tak, jak by pořadatelé chtěli. Ale důležité je, že ti, kteří prošli kolem Branky, si zase mohli o něco rozšířit obzor a poznat, že život na vozíčku není sranda, ale dá se žít i užít. A co vy? Jaký je váš vztah k handicapovaným?

SDÍLEJTE ČLÁNEK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT