Jak se ovládá 18metrový kloubák? „Řídit trolejbus můžete i vy,“ říká Josef Fleisig

Kamion vyměnil před 17 lety za trolejbus. A nelituje. „Chtěl jsem na autobus, ale tam nebylo místo. Tak jsem to zkusil na trolejbusech a už jsem zůstal,“ usmívá se spokojený Josef Fleisig a dodává: „Měl jsem zpočátku strach hlavně z elektřiny. Říkal jsem si, máte nad hlavou 600 voltů, ale zjistil jsem, že je to v pohodě.“ 

Od roku 2002, co se Pepa usadil za volant trolejbusu, se ale výrazně změnil vozový park i hustota provozu. „Hlavně se zlepšily výhybky, technická trať, co se týče kolejí a výhybek. Dnes si vše navolíte automaticky a už neděláte nic, jenom kontrolujete. Kdysi se to všechno dělalo ručně a muselo se šlapat na pedál brzdy, ale to už za těch 17 let zmizelo. Už je to fakt jednoduché, už by s tím umělo jezdit dítě. To byste zvládla,“ směje se Pepa a klepe na stůl, že naštěstí za 17 let neměl nehodu, kterou by sám zavinil. „Jednou do mě vletěla holka, měla v sobě skoro dvě promile, ani nebyla schopná vylézt z auta.“

Když ale zabrousíme na téma hustota provozu, Pepa trochu zvážní. „Jo doprava, ta fakt za tu dobu hodně zhoustla. Sobota a neděle, to bývala krása,“ zasní se Josef a dodává: „Nejezdilo tolik aut, za to teď, jestli je týden nebo sobota, to nepoznáte rozdíl. A lidé jsou někdy hodně drzí. Řidiči vám tam vjedou a myslí si, že já to zašlápnu. Ale trolejbus má přes 12 tun, ten jen tak nezastaví na místě, a když máte v trolejbusu lidi, zastavit na místě by byl velký problém.“

Když Josef Fleisig přišel v roce 2002 k dopravním podnikům, byly tu ještě původní trolejbusy Škoda 14 a 15 Tr. „Ty tu teď nejsou žádné a nyní dojezdily i poslední čtyři kousky 21 Tr. Takže teď už mají řidiči všechny kabiny klimatizované,“ svěřuje. Klimatizaci ocenil stejně jako jeho kolegové hlavně letos v létě. „Ty horka byly fakt velký. Já mám sice z klimatizace rýmu, ale i tak jsem to ocenil. V tom velkém vedru to bylo super, vychladit si kabinu dopředu. Dřív jsme se fakt hodně potili,“ vzpomíná Pepa.

Kromě řízení trolejbusu se věnuje i výuce. „Jezdím jako učitel. Teď jsem tam měl paní, ta měla 150 cm. Chodila s polštářkem…byla s ní sranda.“ Řídit trolejbus může podle Pepy téměř každý. I „paní s polštářkem“ už v Plzni vozí úspěšně cestující. „To byste zvládla taky. Samozřejmě ten kloubák má 18 metrů, to se podíváte do zrcátka a za vámi jede ještě jeden trolejbus. Ale kdo umí trochu řídit a hlavně má buňky v hlavě, tak se do toho může pustit. Musíte mít v oku to větší auto. Ale stejně nejdřív jdete na déčko, a autobus je podobný, jen kloubák je ještě větší.“

Po absolvování řidičáku skupiny D je třeba na trolejbus ještě udělat tzv. drážní kurz. „Buď přijde člověk, který už má déčko nebo náš podnik vám udělá rozšíření na skupinu D. A pak si uděláte drážní kurz, tři týdny trvají jízdy, pět dní jste na učebně,“ vysvětluje Josef.

Na Josefovi je vidět, že je mu práce koníčkem. Pochvaluje si i příplatky za víkendy a už se těší do lázní. „Je tam hodně mladých, co mají hypotéky. Kdo si chce vydělat, tak si vydělá. A když jste u firmy 15 let, tak vám náš podnik platí každoročně lázně. My jezdíme do Františkových lázní do hotelu Pavlík, tam je to dobré. Jedu zase v říjnu.“

PMDP aktuálně hledají řidiče nejen trolejbusu, ale i další profese. Více najdete zde.

foto QAP.CZ