Opravy Karlova mostu hodnotí Plzeň

11.02.2010 9:30

Památkářům se nelíbí způsob opravy Karlova mostu. Ministerstvo kultury pověřilo prošetřením případu plzeňské odborníky.

DSCF8219
leseni na karlove mostěleseni na karlove moste1DSCF8219lešeni

Ukradl někdo kameny z Karlova mostu?

Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče se nelíbí postupy a rozsah prací při opravách Karlova mostu. S námitkami se obrátilo na pražský magistrát, který si dal pokutu 54 tisíc korun a ´strčil hlavu do písku´.

Teď mu hrozí pokuta až čtyři miliony korun. Ministerstvo kultury ČR totiž pověřilo Plzeň, aby rozhodla, zda Praha a dodavatelská firma neporušily při opravách jedné z našich nejcennějších památek zákon o památkové péči.

Památkáři poukazují například to, že výběr kamenů k vyřazení byl bez koncepce a ve velkém rozsahu.

Navíc se několik původních kamenů mělo i ztratit.

 

Proti tomu se vedle Prahy a dodavatele ohrazuje také Muzeum Karlova mostu. "Přesně definovat rozsah pískovcových kvádrů, které si žádají naléhavé výměny lze poctivě až v průběhu oprav. K tomuto účelu byla zřízena komise, jejíž členy byli také zástupci Národního památkového ústavu a která formou dohody rozhodovala o vyřazení každého jednotlivého kvádru," uvádí k opravám na svém portálu s tím, že se sice vyměňuje více kvádrů, než plánoval projekt, ale je to nutné, vzhledem k celé koncepci opravy.

Odborníci z muzea hájí i další napadané části projektu. Zvolený materiál, pískovec z východních Čech byl podle jejich vyjádření zvolen odbornou komisí záměrně jako nejlepší možná dostupná alternativa, a to na základě fyzikálních a mechanických parametrů, odolnosti proti zvětrání i shodě, hlavně barevné, s původním pískovcem.

Do sporu vstupuje Plzeň

Pracovníci odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu v Plzni museli prošetřit veškeré práce, které se na Karlově mostě uskutečnily, prostudovat potřebné dokumenty a zahájili správní řízení. Podle tiskové mluvčí ´kraje´ Jany Filípkové je předčasné hovořit o výsledku a případné pokutě před ukončením řízení, ale dodala, že z dokumentů, které památkáři plzeňského krajského úřadu zatím shromáždili, vyplynulo důvodné podezření ze spáchání správního deliktu.

Pochybení vedení Muzea Karlova mostu připouští, ale dodává, že šlo pouze o administrativní chybu – opomenutí oznámení stavby Archeologickému ústavu Akademie věd ČR.  Bez dozoru ale práce nebyly. Probíhal prostřednictvím Národního památkového ústavu, se kterým spolupracovalo muzeum i před začátkem stavby.

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT