Nabité kulatiny! Elektřina na západě Čech slaví sté výročí

Elektrizace se naplno rozeběhla i navzdory těžké poválečné situaci. Západočeský elektrářský svaz sdružoval 12 okresů a 18 měst a jeho základní kapitál činil 172 tisíc korun. Jeho provozní oddělení mělo 8 zaměstnanců.

Počátky elektrizace v českých zemích můžeme zařadit do přelomu 70. a 80. let 19. století. Tehdy odpovědní činitelé začali zjišťovat, že elektrizace bude významnou složkou rozvoje živností a řemesel, a to nejen ve městech, ale i na venkově. Rozvoj elektrizace byl podmíněn růstem samostatného elektrotechnického průmyslu.

Druhá polovina 19. století se vyznačuje soupeřením mezi stejnosměrným a střídavým proudem, který nakonec zvítězil s jeho lepšími vlastnostmi. Počátky našeho elektrárenství ovlivňovaly zejména dvě osobnosti – František Křižík a Emil Kolben.

V Plzni se objevuje elektřina v roce 1880, kdy se na nádvoří Piettovy papírny rozsvítily obloukové lampy s automatickou regulací plánického rodáka Františka Křižíka. Ten si o rok později zřizuje dílnu v ulici U zvonu, kde vyrábí obloukové lampy.

V roce 1895 staví Škodovy závody svoji první parní elektrárnu. Město Plzeň buduje ve spolupráci s F. Křížíkem v roce 1902 parní elektrárnu v Cukrovarské ulici, která zásobovala provoz elektrických tramvají. Dále např. v roce 1902, kdy Plzeň otevírala divadlo, byl položen stejnosměrný kabel 2 x110 V, který zásoboval stejnosměrným proudem nejen divadlo, ale i domy v okolí náměstí.

Na plzeňském venkově byla stejnosměrná elektřina vyráběna koncem 19. století díky vodě a mlynářům – v Dobřívi, Koterově, Bukovci, Železné Rudě, po roce 1900 i ve Starém Plzenci, Radobyčicích, Přešticích. Kašperské Hory byly od roku 1912 napájeny elektrárnou Čeňkova Pila, která je v současnosti Národní technickou památkou a lze si jí prohlédnout v rámci prohlídky Informačního centra malých vodních elektráren na vodní elektrárně Vydra. První přečerpávací elektrárna Černé jezero v samostatném Československu byla vybudována na Šumavě v roce 1930 a již zmíněná elektrárna Vydra v roce 1942.

Velkým předělem pro rozvoj energetiky u nás je právě rok 1919, kdy 22. července byl vydán elektrizační zákon č. 438/19 Sb. O státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace. V tomto roce bylo určeno nízké napětí 3 x 380/220 V, vysoké napětí 22 kV, velmi vysoké napětí 110 kV, výrobní napětí generátorů 6 kV a frekvence 50 Hz. A pro zajímavost – v tomto období ještě 30 % obyvatelstva v českých zemích nevědělo, že existuje elektřina!

Jako poděkování za práci několika generací zaměstnanců v energetice uspořádal Jiří Běl ve spolupráci s Janem Doležalem výstavu mapující historii elektřiny v kraji. K vidění je v Domě historie Přešticka ještě do 24. února.

Foto: ČEZ, s použitím podkladů Ing. Jiřího Běla, publikace 80 let elektřiny pro západní Čechy a knihy ZČE – Lidé a doba