Telemetrický obojek pomůže mapovat život tříleté vlčice na Šumavě

Vědcům z České zemědělské univerzity (ČZU) se společně s odborníky ze Správy Národního parku Šumava podařilo nasadit telemetrický obojek divokému vlku. "Okamžitě po odchytu byla vlčice uspána a byl jí nasazen telemetrický obojek. Po nutných měřeních, vážení, odběru genetického materiálu, který bude ještě zkoumán, se úspěšně probudila z anestezie a vrátila se do bezpečí teritoria své smečky. Aktuálně se vlčice, dle velkého množství prvních záznamů z obojku a dalšího průzkumu, pohybuje opět spolu s dalšími členy smečky,“ popisuje podrobnosti odchytu Jan Mokrý z NP Šumava.

Zhruba tříletá, třicetikilogramová samice je tak prvním českým vlkem obecným, jehož pohyb bude přesně monitorován. „Je to opravdu veliký úspěch. Odchytit divokého vlka v žádném případě není jednoduchý úkol. Je to velmi inteligentní zvíře, které dokáže snadno objevit skrytou past a systematicky se jí vyhýbat,“ vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z ČZU.

Odchyt, včetně příprav na něj, probíhal několik měsíců. Na území NP Šumava bylo pak rozmístěno několik desítek odchytových zařízení. Pasti byly pod neustálým dohledem dvou sledovacích systémů, po zachycení jakéhokoli pohybu mohl odchytový tým být v místě odchytu do několika minut. Součástí týmu byli též zkušení veterinární lékaři Lukáš Pavlačík a Hana Horáková. „Odchyt vlků ve volné přírodě patří mezi nejtěžší úkoly v terénní ekologii. V našem případě zahrnoval přístup jak staré traperské postupy stejně tak jako využití nejmodernějších technologií. S přípravami nám pomáhalo několik vědeckých skupin z Evropy, USA i Kanady,“ doplňuje další člen odchytového týmu Jan Horníček z ČZU.

Odchyt a osazení vlka obojkem je velkým přínosem ve studiu ekologie tohoto navracejícího se druhu. Přínos záznamů o pohybu vlků přinese přesná data o tom, jak vlci v naší krajině fungují, kde tráví většinu času, jak často a kam chodí lovit.

Foto: NP Šumava